Bílé krvinky – co signalizuje jejich počet a proč jsou nezbytné v boji s rakovinou

Nadbytek i nedostatek leukocytů může značit vážné zdravotní potíže. Prozradíme vám jaké a také vysvětlíme, proč jsou bílé krvinky důležité v boji s rakovinou.

bílé krvinky a léčba rakoviny

Přesto, že bílé krvinky neboli leukocyty tvoří asi jen 1 % lidské krve, hrají zcela nezastupitelnou roli v našem imunitním systému, konkrétně v jeho buněčné části. Jejich hlavní úlohou totiž je, zprostředkování obranných reakcí proti nežádoucím látkám, jež se snaží naši obranyschopnost prolomit. Vznikají nepřetržitě v kostní dřeni, brzlíku, ale i jiných orgánech a skladují se v krevním a lymfatickém systému, odkud jsou v případě potřeby využívány.

Stejně, jako je každý člověk jiný, jsou odlišné i hodnoty leukocytů v krvi každého z nás. U zdravého dospělého člověka by se měly pohybovat v rozmezí 4.000 – 11.000 bílých krvinek na jeden mikrolitr krve.

Nadbytek ani nedostatečnost bílých krvinek se navenek obvykle nijak neprojevují, obojí ale může značit vážné zdravotní potíže. Jediným spolehlivým způsobem, jak přesné hodnoty leukocytů a jejich jednotlivých poddruhů zjistit, je krevní obraz. Na tento podrobný test krve nás pošle obvodní lékař v rámci pravidelné preventivní kontroly.

Bílé krvinky – jaké jsou jejich druhy a funkce

Bílé krvinky lze rozdělit na mnoho poddruhů, z nichž každý plní v těle jinou funkci:

Neutrofily

Ničí především bakterie a houby, ale k jejich zvýšení může dojít i následkem zranění či zánětu nebo v reakci na užívání některých léků a také v souvislosti s určitými typy leukémie.

Eosinofily

Ničí parazity a zhoubné buňky. Jsou také nedílnou součástí alergické reakce a jejich zvýšené hodnoty jsou spojeny i s výskytem astmatu. 

Bazofily

Varují tělo před hrozící infekcí a jejich zvýšené hodnoty se často objevují u lidí s nedostatečnou funkcí štítné žlázy.

Lymfocyty

Stojí především za tvorbou protilátek, díky kterým se tělo dokáže bránit opakovaným infekcím. K jejich zvýšení dochází v důsledku bakteriálních a virových infekcí, jako je například tuberkulóza, ale také za ním může stát lymfom či leukemie.

Pro boj s nádorovými onemocněními jsou podstatné T a B lymfocyty a také tzv. NK buňky neboli natural killers. Tito přirození zabíječi jsou výjimeční tím, že dokáží rozpoznat již velmi rané stádium zhoubného bujení a začít s ním bojovat.

Monocyty

Jsou zodpovědné za ničení bakterií i dalších bacilů. V případě nutnosti migrují do orgánů, jako jsou například játra, plíce nebo slezina, kde se promění na sofistikovanější makrofágy. Ty dokáží ničit rakovinné buňky, odstranit poškozenou či odumřelou tkáň nebo regulovat imunitní odpověď. Vysoká hladina monocytů zpravidla značí přítomnost chronické infekce, autoimunitních potíží, krevní poruchy nebo také nádorového onemocnění.

Co je leukocytóza a co je příčinou jejího vzniku

Leukocytóza je stav, při němž dochází ke zvýšení počtu bílých krvinek. Příčinou jejího vzniku bývá:

  • běžná infekce,
  • úraz, zranění nebo jiné poškození tkáně,
  • alergie,
  • autoimunitní porucha,
  • užívání některých léků (například kortikosteroidů),
  • nádorové onemocnění, zejména takové, které je v pokročilém stádiu s metastázami nebo také leukémie či lymfom,
  • emoční stres,
  • těhotenství,
  • kouření,
  • nadměrná fyzická zátěž.

Co je leukopenie a čím může být nebezpečná

Naopak leukopenie je stavem, kdy počet bílých krvinek klesne pod 4 tisíce na jeden mikrolitr krve, tudíž je jich v těle nedostatek. Často k ní dochází vlivem chemoterapie, radioterapie, ale její příčinou může být i nádorové onemocnění krve či kostní dřeně, rakovina v pokročilém stádiu a také užívání některých léků, chronická otrava (například arsenem) či akutní sepse. 

Leukopenie je velmi nebezpečná i pro zdravé lidi a pro onkologické pacienty to platí dvojnásob. S nedostatkem leukocytů, konkrétně neutrofilů, úměrně klesá schopnost imunitního systému bránit se. I běžná infekce, jako je třeba nachlazení či chřipka, může v lepším případě zpomalit léčbu, v tom horším skončit fatálně.

Bílé krvinky a léčba rakoviny

Bílé krvinky jsou pro boj s nádorovými onemocněními zcela zásadní. Jejich úkolem totiž není jen odhalovat infekce, ale také nádorová bujení, a to v jejich úplném začátku. Funkční imunitní systém totiž s potencionální rakovinou bojuje velmi často. Důvodem, proč se tento boj někdy nepovede vyhrát a nemoc v těle propukne, je zpravidla ten, že v organismu je leukocytů nedostatek

Při léčbě onkologických pacientů je neustálé sledování krevního obrazu zcela nezbytné. Jak už bylo řečeno, nízký počet bílých krvinek může například oddálit další kolo léčby nebo může stát za změnou léku či jeho dávkování. Díky pravidelným výsledkům krevního rozboru tak lékař dokáže předcházet případným komplikacím nebo alespoň snižovat riziko jejich vzniku.

Bílé krvinky jsou navíc v poslední době považovány za obrovskou naději v léčbě rakoviny. Konkrétně v cílené imunoléčbě s názvem buněčná terapie. Při té jsou leukocyty odebírány přímo z nádoru, následně v laboratořích modifikovány tak, aby se v těle co nejrychleji množily a zároveň, aby co nejúčinněji bojovaly s nádorovým bujením, a poté vráceny zpět do pacientova těla. Buněčná terapie zatím patří mezi experimentální druhy léčby, vědci však intenzivně pracují na tom, aby ji co nejdříve mohli využívat všichni pacienti.

Facebook

Nejnovější články

pro koho je vhodná imunoonkologická léčba

Imunologická léčba – jak funguje a pro koho je vhodná

Adoptivní buněčná terapie

Buněčná terapie – naděje na úspěšnou léčbu rakoviny

Adoptivní buněčná terapie

Buněčná terapie – naděje na úspěšnou léčbu rakoviny