Mateřská znaménka jsou přirozenou součástí pokožky a většina z nich zůstává po celý život neškodná. To ale neznamená, že bychom jim neměli věnovat pozornost. Kůže se během života mění a spolu s ní se mohou měnit i některá znaménka. Právě rozpoznání neobvyklých změn může být důležitým krokem k včasnému odhalení závažnějšího onemocnění.
Melanom je jednou z nejagresivnějších forem rakoviny kůže. Přestože vzniká méně často než jiné kožní nádory, jeho včasné zachycení významně zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu.
Vzniku melanomu nelze vždy zcela zabránit. Riziko ovlivňuje kombinace genetických predispozic, působení ultrafialového záření i dalších biologických procesů probíhajících v organismu. Právě proto dnes prevence nespočívá pouze v ochraně před sluncem, ale také v celkové péči o zdraví a pravidelných preventivních kontrolách.
Jak poznat podezřelé znaménko
Znaménka mohou být vrozená nebo se objevují postupně během života. Liší se velikostí, tvarem, barvou i vystoupením nad povrch kůže. Většina z nich nepředstavuje zdravotní riziko a nevyžaduje žádnou léčbu.
Je však důležité věnovat pozornost jejich případným změnám. Právě ty mohou být jedním z prvních signálů, že je vhodné navštívit lékaře. Dermatologové často používají takzvané pravidlo ABCDE, které pomáhá rozpoznat změny vyžadující odborné vyšetření.
A – Asymetrie
Běžné znaménko bývá pravidelné a souměrné. Pokud jedna polovina vypadá jinak než druhá, může být vhodné nechat znaménko zkontrolovat.
B – Border (okraje)
Podezřelé mohou být nepravidelné, roztřepené nebo neostré okraje.
C – Color (barva)
Zdravé znaménko mívá většinou jednotnou barvu. Pokud se v něm objevují různé odstíny hnědé, černé, červené, modré nebo bílé, je vhodné vyhledat dermatologa.
D – Diameter (průměr)
Pozornost si zaslouží zejména znaménka větší než přibližně 6 milimetrů. Samotná velikost však není rozhodující – důležité jsou i další změny.
E – Evolution (vývoj)
Za nejdůležitější varovný příznak je považována změna. Pokud znaménko mění velikost, tvar, barvu nebo začne svědit, krvácet či se na něm objeví stroupek, je vhodné objednat se na vyšetření.
Kdo má vyšší riziko vzniku melanomu
Melanom může vzniknout u kohokoliv, některé faktory však pravděpodobnost jeho vzniku zvyšují. Souvisí především s tím, jak přirozeně je pokožka chráněna před UV zářením, jaké množství UV záření během života přijala a zda jsou přítomny další genetické nebo zdravotní vlivy.
Mezi nejvýznamnější rizikové faktory patří:
- světlá pokožka, světlé oči a světlé nebo zrzavé vlasy – lidé s tímto fototypem mají zpravidla méně melaninu, tedy pigmentu, který pomáhá pokožku přirozeně chránit před účinky UV záření.
- časté spálení sluncem, zejména v dětství – intenzivní spálení může poškodit DNA kožních buněk a toto poškození se může v průběhu života postupně hromadit.
- nadměrné vystavování UV záření – dlouhodobé nebo opakované působení slunečního záření zvyšuje zátěž kožních buněk a riziko vzniku změn v jejich DNA.
- opakované používání solárií – umělé UV záření může být velmi intenzivní a stejně jako sluneční záření poškozovat genetickou informaci buněk.
- větší množství mateřských znamének – čím více znamének člověk má, tím vyšší je statistická pravděpodobnost, že se v některém z nich mohou objevit podezřelé změny.
- výskyt melanomu v rodině – riziko mohou ovlivňovat zděděné genetické predispozice, ale také podobný typ pokožky a společné návyky související s pobytem na slunci.
- oslabený imunitní systém – imunitní systém se podílí na rozpoznávání a odstraňování abnormálně změněných buněk. Pokud je jeho funkce oslabena, může být tento přirozený dohled méně účinný.
Přítomnost jednoho nebo více těchto faktorů automaticky neznamená, že melanom vznikne. Znamená však, že je vhodné věnovat pokožce zvýšenou pozornost, pravidelně sledovat případné změny znamének a nepodceňovat preventivní kontroly u dermatologa.
Proč je důležitá pravidelná kontrola kůže
Mnoha změn na kůži si člověk nemusí všimnout. To platí zejména pro záda, vlasovou část hlavy nebo zadní stranu nohou.
Dermatolog při vyšetření používá dermatoskop – speciální optický přístroj, který umožňuje detailní posouzení struktury znamének. Díky tomu lze odhalit změny ještě dříve, než jsou patrné pouhým okem.
Moderní dermatologie dnes využívá také digitální dermatoskopii, celotělové fotografické mapování nebo systémy podporované umělou inteligencí. Ty mohou pomoci zaznamenat jednotlivá znaménka, porovnávat jejich vývoj v čase a upozornit na změny, které by jinak mohly snadno uniknout pozornosti. Umělá inteligence však nenahrazuje zkušenost a odborné posouzení dermatologa – slouží jako podpůrný nástroj, který může přispět k přesnějšímu sledování pokožky a včasnému rozpoznání podezřelých změn.
Právě možnost porovnávat vývoj znamének v čase je jedním z důvodů, proč mají pravidelné kontroly takový význam. Čím dříve je podezřelá změna zachycena, tím vyšší bývá šance na úspěšnou léčbu.
Pravidelné samovyšetření pomáhá všímat si nových nebo měnících se znamének, nemůže však plně nahradit odborné vyšetření. Některé rizikové změny mohou být velmi nenápadné a bez dermatoskopie obtížně rozpoznatelné.
„K dermatologovi by měli chodit každý rok lidé po 35. roce věku. Pokud má však někdo mladší více než 50 znamének nebo světlejší kůži, měl by kožního lékaře pravidelně navštěvovat také. Laik totiž nepozná, která znaménka jsou riziková,“ říká dermatoložka prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Co se děje v kožních buňkách a jak se chránit
Kůže tvoří první ochrannou bariéru organismu. Každý den je vystavena ultrafialovému záření, mechanickému namáhání, znečištěnému ovzduší i oxidačnímu stresu. Aby si dokázala zachovat svou ochrannou funkci, musí se neustále obnovovat a reagovat na změny okolního prostředí.
Kožní buňky proto průběžně opravují drobná poškození DNA, obnovují své buněčné membrány a odstraňují poškozené nebo nefunkční součásti. Tyto přirozené regenerační a kontrolní mechanismy pomáhají udržovat správnou funkci kožní tkáně a rovnováhu mezi vznikem nových buněk a zánikem těch poškozených.
Pokud je však zátěž příliš intenzivní, dlouhodobá nebo se opakovaně hromadí, mohou být přirozené opravné procesy méně účinné. Poškození může postupně ovlivnit buněčnou komunikaci, regulaci růstu a dělení buněk i schopnost tkáně udržovat svou přirozenou rovnováhu. Právě proto má význam nejen chránit pokožku před vnějšími rizikovými faktory, ale také pečovat o podmínky, které organismus potřebuje pro své běžné regenerační procesy.
Buněčné zdraví a význam fosfolipidů
Každá buňka je obklopena membránou, jejíž základ tvoří fosfolipidy. Membrána však není pouze pasivním obalem. Pomáhá oddělovat vnitřní prostředí buňky od okolí, reguluje průchod látek dovnitř a ven a podílí se na přenosu signálů, díky nimž mohou buňky reagovat na změny a vzájemně komunikovat.
Odborné studie ukazují, že složení buněčných membrán může ovlivňovat řadu biologických procesů souvisejících s regenerací, zánětlivými reakcemi i buněčnou signalizací. Fosfolipidy jsou proto dlouhodobě předmětem výzkumu v oblasti buněčné biologie, imunologie i procesů spojených s obnovou tkání.
Z těchto poznatků vycházejí také některé specializované doplňky stravy obsahující biologicky aktivní fosfolipidy (BAF). Jde o specifické fosfolipidové komplexy, jejichž působení je zkoumáno v souvislosti s přirozenými regulačními, regeneračními a imunitními procesy organismu. Jejich význam nespočívá v ochraně pokožky před UV zářením ani v nahrazení dermatologické prevence, ale v podpoře procesů, které probíhají uvnitř organismu na buněčné úrovni.
Právě propojení péče zvenčí a podpory přirozených procesů zevnitř představuje komplexnější pohled na dlouhodobou péči o zdraví pokožky a celého organismu.
Jak chránit pokožku
Přestože nelze vzniku melanomu zcela zabránit, správná prevence může pomoci riziko významně snížit. Základem je především omezit nadměrné působení UV záření a pravidelně sledovat případné změny na pokožce.
Mezi nejdůležitější preventivní opatření patří:
Chraňte pokožku před nadměrným UV zářením
Vyhledávejte stín, používejte pokrývku hlavy, sluneční brýle a lehké oblečení, které zakrývá pokožku. Zvýšenou pozornost věnujte ochraně dětí, protože opakované spálení v dětství patří mezi významné rizikové faktory.
Používejte opalovací přípravky s dostatečně vysokým ochranným faktorem
Volte širokospektrální ochranu proti UVA i UVB záření a přípravek nanášejte v dostatečném množství ještě před pobytem na slunci. Aplikaci pravidelně opakujte, zejména po koupání, výrazném pocení nebo osušení ručníkem. Opalovací krém by však neměl sloužit jako prostředek k prodloužení pobytu na přímém slunci.
Omezte pobyt na přímém slunci v době nejsilnějšího UV záření
Intenzita záření se mění podle ročního období, denní doby, nadmořské výšky i aktuálního UV indexu. V době vysokých hodnot je vhodné plánovat delší pobyt venku spíše na ráno nebo pozdější odpoledne.
Vyhýbejte se spálení pokožky
Zarudnutí, pálení nebo tvorba puchýřů jsou známkou poškození způsobeného UV zářením. Riziko nesou nejen dovolené u moře, ale také pobyt na horách, sportování nebo běžné trávení času venku.
UV záření nepůsobí na pokožku pouze v okamžiku, kdy se spálíme. Jednotlivé dávky se během života postupně sčítají a mohou ovlivňovat zdraví kožních buněk i po mnoha letech.
„Kůže má paměť. Každé slunění se sčítá a může později vést ke vzniku nádoru. I když krémy se silným faktorem pomáhají, nejúčinnější ochranou je zbytečně se nevystavovat slunci.“
MUDr. Miroslav Důra, Ph.D.
dermatovenerolog se specializací na dermatoonkologii a dermatoskopii
Nenavštěvujte solária
Umělé UV záření může poškozovat DNA kožních buněk a jeho používání není bezpečnou alternativou k pobytu na slunci.
Pravidelně kontrolujte svá mateřská znaménka i celou pokožku
Všímejte si nových znamének a změn jejich velikosti, tvaru, barvy nebo povrchu. Pozornost věnujte také místům, která nejsou běžně viditelná – zádům, vlasové části hlavy, chodidlům, prostoru mezi prsty nebo zadní straně nohou. Při samovyšetření může pomoci zrcadlo nebo blízká osoba.
Nepodceňujte preventivní dermatologické kontroly
Dermatolog může pomocí dermatoskopie a dalších moderních metod posoudit změny, které nemusí být pouhým okem patrné. Interval kontrol by měl odpovídat individuálním rizikovým faktorům a doporučení lékaře.
Zvažte podporu organismu pomocí kvalitních doplňků stravy s biologicky aktivními fosfolipidy (BAF)
Tyto látky jsou zkoumány v souvislosti s přirozenými regeneračními, imunitními a regulačními procesy na buněčné úrovni a mohou být součástí širší péče o zdraví.
Ochrana před UV zářením, pravidelné samovyšetření a odborné dermatologické kontroly zůstávají základem prevence a včasného odhalení melanomu. Součástí širší péče o zdraví může být také podpora přirozených regeneračních, imunitních a regulačních procesů organismu. Právě v této oblasti jsou biologicky aktivní fosfolipidy dlouhodobě předmětem odborného výzkumu.
Prevence začíná všímavostí
Většina mateřských znamének nepředstavuje žádné zdravotní riziko. Důležité je ale sledovat jejich případné změny a nepodceňovat preventivní vyšetření.
Moderní medicína dnes dokáže mnoho kožních nádorů odhalit v časném stadiu, kdy jsou možnosti léčby nejpříznivější. Vedle pravidelných kontrol se vědecký výzkum zaměřuje také na procesy probíhající na buněčné úrovni, které pomáhají lépe porozumět fungování kůže i přirozeným mechanismům její ochrany.
Otázky a odpovědi
Jak poznám, že je mateřské znaménko nebezpečné?
Varovnými příznaky jsou zejména změna velikosti, tvaru nebo barvy, nepravidelné okraje, asymetrie, svědění, krvácení nebo vznik nového znaménka, které se od ostatních výrazně liší. Každou takovou změnu je vhodné konzultovat s dermatologem.
Jak často bych měl(a) kontrolovat mateřská znaménka?
Doporučuje se pravidelně sledovat svou pokožku, ideálně jednou měsíčně. Lidé s vyšším rizikem by měli docházet také na preventivní dermatologické kontroly podle doporučení lékaře.
Může se melanom objevit i na zdravé kůži?
Ano. Melanom nemusí vzniknout pouze ze stávajícího mateřského znaménka. Může se objevit také jako nový pigmentový útvar na dosud nezměněné kůži.
Je opalovací krém dostatečnou ochranou?
Opalovací krém představuje důležitou součást ochrany před UV zářením, nenahrazuje však další preventivní opatření. Doporučuje se také vyhýbat intenzivnímu slunci, nosit ochranný oděv a pokrývku hlavy.
Co jsou biologicky aktivní fosfolipidy (BAF)?
Biologicky aktivní fosfolipidy představují specifickou formu fosfolipidů využívanou v některých doplňcích stravy. Jejich vývoj vychází z poznatků o významu fosfolipidů pro buněčné procesy, přičemž vědecké studie nejčastěji hodnotí účinky fosfolipidů obecně nebo jejich jednotlivých forem.
Kde se biologicky aktivní fosfolipidy využívají?
BAF jsou součástí některých specializovaných doplňků stravy, například přípravku Ovosan. Tyto produkty jsou určeny k podpoře přirozených biologických procesů organismu a nenahrazují pestrou stravu ani doporučenou léčbu.
Shrnutí
Většina mateřských znamének je neškodná, přesto je vhodné pravidelně sledovat jejich vzhled a nepodceňovat jakékoli změny. Včasné vyšetření podezřelého znaménka může výrazně zvýšit šanci na úspěšnou léčbu melanomu.
Základem prevence zůstává ochrana před nadměrným UV zářením, pravidelné samovyšetření pokožky a preventivní kontroly u dermatologa. Současný výzkum zároveň přináší nové poznatky o buněčných procesech a významu fosfolipidů pro správné fungování buněk, které přispívají k lepšímu porozumění biologickým mechanismům organismu.
Pokud podstupujete onkologickou léčbu, nacházíte se po jejím ukončení nebo hledáte informace o možnostech podpůrné péče, je vhodné vše konzultovat s ošetřujícím lékařem. Na webu jaknarakovinu.cz je k dispozici bezplatná lékařská poradna vedená MUDr. Bednarčíkem, CSc., která poskytuje informace o možnostech podpory organismu během léčby i v období následné péče. Poradna nenahrazuje lékařské vyšetření ani individuální léčebný plán, může však pomoci s orientací v možnostech podpůrné péče.
Autor: MSc. Ivona Harčarová
Použité zdroje
- World Health Organization (WHO) – Ultraviolet radiation:
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/ultraviolet-radiation - International Agency for Research on Cancer (IARC) – Solar and Ultraviolet Radiation (IARC Monographs):
https://monographs.iarc.who.int/list-of-classifications - American Academy of Dermatology – What to look for: ABCDEs of melanoma:
https://www.aad.org/public/diseases/skin-cancer/find/at-risk/abcdes - American Cancer Society – Signs and Symptoms of Melanoma Skin Cancer:
https://www.cancer.org/cancer/types/melanoma-skin-cancer/detection-diagnosis-staging/signs-and-symptoms.html - Centers for Disease Control and Prevention (CDC) – Skin cancer:
https://www.cdc.gov/skin-cancer/ - ÚZIS ČR – Onkologická data:
https://www.uzis.cz - United States Patent and Trademark Office – US10493086B2: Biologically Active Phospholipids:
https://patents.google.com/patent/US10493086B2 - Han J, Hajjar DP, Tauras JM, Feng J, Gotto AM Jr, Nicholson AC. Phospholipid signaling in innate immune cells. Journal of Clinical Investigation.
https://www.jci.org/articles/view/97944 - Andersen CJ. Bioactive Egg Components and Inflammation. Nutrients. 2015.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4586567/ - Wang X, Wang J, Wang Y et al. Egg Yolk Lipids: Composition, Biological Activities, and Advances in Research. Foods. 2022.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9385935/ - Novinky.cz – Jen piha, nebo nebezpečný nádor? Melanom je zákeřný, s kontrolou neváhejte, radí lékař: https://www.novinky.cz/clanek/zdravi-jen-piha-nebo-nebezpecny-nador-melanom-je-zakerny-s-kontrolou-nevahejte-radi-lekar-40516948
- i60.cz – Nechte si na konci léta zkontrolovat znaménka, radí dermatologové:
https://www.i60.cz/clanek/detail/34994/nechte-si-na-konci-leta-zkontrolovat-znamenka-radi-dermatologove
