Když se podaří zasáhnout „nedotknutelný“ cíl: nový lék významně prodloužil přežití pacientů s rakovinou slinivky

Rakovina slinivky břišní patří mezi nádorová onemocnění, jejichž léčba představuje pro současnou onkologii mimořádně obtížnou výzvu. U většiny těchto nádorů hraje zásadní roli abnormálně aktivovaná signální dráha RAS, především její člen KRAS. Právě KRAS byl dlouhá léta považován za jeden z nejobtížněji terapeuticky ovlivnitelných cílů v onkologii. Nyní se situace začíná měnit.

Výsledek, který vzbudil pozornost

Co se tedy stalo, že výsledky vzbudily takovou pozornost odborné veřejnosti? Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) 26. srpna 2026 schválil přípravek Rasonque s účinnou látkou daraxonrasib pro dospělé pacienty s metastatickým adenokarcinomem slinivky, kteří již podstoupili nejméně jednu systémovou léčbu nebo nejsou vhodnými kandidáty pro kombinovanou systémovou léčbu. Jde o první schválenou terapii tohoto typu, která cílí na RAS, rodinu proteinů zapojených do buněčné signalizace, která mimo jiné ovlivňuje růst a přežívání nádorových buněk.

Nejde jen o to, že přibyl další lék. Mnohem důležitější je, na jaký biologický mechanismus tento lék míří. Příběh daraxonrasibu ukazuje, jak se jeden z dlouho téměř „nedobytných“ cílů onkologického výzkumu postupně dostává do klinické praxe.

Schválení daraxonrasibu stojí především na výsledcích randomizované studie fáze III RASolute 302, jejíž výsledky byly publikovány v prestižním časopise New England Journal of Medicine. Studie zahrnovala 500 pacientů s metastatickým adenokarcinomem pankreatu, u nichž nemoc po předchozí léčbě dále postupovala.

Rozdíl mezi oběma léčebnými skupinami byl výrazný

Medián celkového přežití dosáhl u pacientů léčených daraxonrasibem 13,2 měsíce, zatímco u pacientů léčených standardní chemoterapií 6,7 měsíce. Medián přitom není předpovědí pro konkrétního pacienta, ale statistickým údajem popisujícím sledovanou skupinu.

Podobný rozdíl se objevil také u doby, po kterou se nemoc nezhoršovala. Medián přežití bez progrese činil 7,2 měsíce při léčbě daraxonrasibem oproti 3,6 měsíce při chemoterapii. Riziko úmrtí bylo podle studie přibližně o 60 % nižší ve skupině léčené daraxonrasibem.

Výsledky jsou významné také proto, že se týkaly pacientů s již pokročilým onemocněním, u nichž bývají možnosti další léčby omezené.

Neznamená to však, že daraxonrasib rakovinu slinivky vyléčí. Jde o léčbu určenou pro konkrétní skupinu pacientů a stejně jako u jiných protinádorových terapií se mohou objevit nežádoucí účinky nebo rezistence nádoru vůči léčbě.

Proč na tom záleží a co je RAS?

Abychom pochopili význam tohoto objevu, je potřeba krátce nahlédnout do fungování nádorové buňky. Buňky našeho těla mezi sebou neustále komunikují. Přijímají signály, které jim říkají například, kdy mají růst a dělit se. Jednou ze skupin proteinů podílejících se na přenosu těchto signálů je právě RAS.

RAS si můžeme zjednodušeně představit jako součást buněčného spínače. Za normálních okolností se podle potřeby zapíná a vypíná. Pokud však dojde k aktivační mutaci genu RAS, může protein zůstat v aktivním stavu a neustále předávat signál podporující růst a dělení buňky.

U adenokarcinomu slinivky je tento mechanismus mimořádně častý. Aktivující mutace v genech RAS se nacházejí u více než 90 % těchto nádorů a nejčastěji jde právě o mutace genu KRAS.

KRAS tak není pouze vedlejším hráčem. Patří mezi klíčové genetické změny, které pomáhají nádorovým buňkám přežívat a nekontrolovaně růst.

KRAS: dlouho téměř nedosažitelný cíl

Právě proto se vědci snažili KRAS zasáhnout už desítky let. Jenže jeho terapeutické ovlivnění bylo mimořádně obtížné. KRAS funguje uvnitř buňky jako součást velmi důležitého systému signalizace a dlouho se nedařilo najít způsob, jak jej účinně zablokovat. Stal se proto jedním z příkladů takzvaných „undruggable targets“, tzn. biologických cílů, které mají pro nádor zásadní význam, ale současně je velmi obtížné je přímo ovlivnit léčivem.

V posledních letech se tento pohled začal měnit. Vývoj nových inhibitorů KRAS a RAS ukázal, že i tento dlouho problematický cíl lze za určitých podmínek terapeuticky zasáhnout.

Jakou úlohu sehrává daraxonrasib?

Daraxonrasib představuje jeden z významných kroků tohoto vývoje. Daraxonrasib patří mezi takzvané RAS(ON) inhibitory. Zaměřuje se na aktivní, tedy „zapnutou“, podobu proteinů RAS a snaží se tím narušit signály, které podporují růst nádorových buněk.

Nejde tedy o klasickou chemoterapii. Jedná se o cílenou léčbu založenou na konkrétní biologické vlastnosti nádoru.

Daraxonrasib je navíc multiselektivní inhibitor, který dokáže zasahovat aktivní formy proteinů KRAS, NRAS a HRAS. Jeho přístup se tak liší od některých dřívějších léčiv zaměřených pouze na konkrétní mutaci. Právě zde se ukazuje význam moderní onkologie. Léčba se stále více nesoustředí pouze na to, kde se nádor nachází, ale také na to, jaké molekulární změny jeho buňky nesou.

Jeden průlom neznamená konec problému

Přestože výsledky studie RASolute 302 představují významný posun, není správné chápat je jako definitivní vyřešení problému KRAS. Nádorové buňky se totiž dokážou přizpůsobovat. Pokud je určitá cesta jejich růstu zablokována, mohou postupně využít jiné mechanismy, které jim umožní pokračovat v růstu.

Výzkum rezistence vůči daraxonrasibu už ukazuje změny v samotné RAS signalizaci i v dalších buněčných drahách. To potvrzuje, že budoucnost léčby pravděpodobně nebude stát na jednom jediném léku, ale na hledání kombinací a dalších způsobů, jak nádorovou signalizaci účinně narušit.

Přesto je posun zásadní. To, co bylo dlouho považováno za téměř nedosažitelný cíl, se stává skutečnou možností léčby.

Když se stejným problémem zabýval i výzkum fosfolipidů

Právě zde se dostáváme k zajímavé souvislosti s dřívějším výzkumem, o kterém jsme na Jak na rakovinu již psali. Před několika lety se společnost Machavert Pharmaceuticals věnovala vývoji protinádorových přístupů založených na bioaktivních fosfolipidech. Výzkum vycházel ze směsi bioaktivních fosfolipidů spojovaných s výzkumem nových doplňků stravy, které jsou na BAF založeny. Vědci následně zkoumali jednotlivé složky a jejich možné protinádorové vlastnosti.

Výzkum se zaměřoval mimo jiné na nádory s mutacemi KRAS. Kandidát označovaný jako MP1000 vykazoval v tehdejších preklinických experimentech protinádorovou aktivitu v různých modelech solidních nádorů s mutací KRAS.

Téma KRAS se tak objevilo ve fosfolipidovém výzkumu v době, kdy byla možnost cíleně zasáhnout RAS u pacientů výrazně omezenější. Dnes se ke stejnému biologickému problému vracíme z jiné perspektivy a s výsledky, které již pocházejí z klinického hodnocení u pacientů.

Stejný problém, ale jiná cesta

Tady je však důležité udělat jasnou hranici. Daraxonrasib není založen na fosfolipidech. Jeho účinek vychází z jiného mechanismu a jeho účinnost byla ověřena v randomizované klinické studii fáze III. Schválení FDA proto nelze interpretovat jako potvrzení účinnosti doplňků stravy založených na BAF nebo dřívějšího fosfolipidového výzkumu.

Podobnost spočívá především v oblasti výzkumného zájmu – RAS/KRAS a nádorech, u nichž tato signalizační dráha hraje zásadní roli. Výzkum společnosti Machavert byl ve fázi preklinického vývoje. Jeho výsledky pocházely z laboratorních a experimentálních nádorových modelů a nepředstavovaly důkaz účinnosti u onkologických pacientů.

Daraxonrasib je naproti tomu příkladem toho, jak může dlouholetý výzkum určitého biologického mechanismu dospět až ke klinicky ověřené terapii.

Co nám příběh KRAS říká o budoucnosti léčby rakoviny?

I když Daraxonrasib neznamená konec rakoviny slinivky a nebude fungovat u každého pacienta, příběh KRAS je pro vědeckou komunitu zajímavý. Ukazuje, jak se mění samotný způsob, jakým přemýšlíme o léčbě nádorových onemocnění. Ještě před několika desetiletími byly mnohé genetické změny v nádorech pouze předmětem základního výzkumu. Vědělo se, že jsou pro vznik a růst nádoru důležité, ale neexistoval způsob, jak je cíleně ovlivnit.

Dnes se některé z těchto dříve nedosažitelných cílů začínají stávat skutečnými terapeutickými možnostmi, jejichž účinnost byla prokázána u pacientů.

A právě takové postupné posouvání hranic je tím, co v dnešním pokrokovém onkologickém výzkumu potřebujeme. Aby se to, co bylo ještě před několika lety považováno za téměř nedosažitelné, mohlo díky kombinaci základního výzkumu, technologického pokroku a klinických studií postupně stát součástí reálné léčby.

Otázky a odpovědi

Co je daraxonrasib?

Daraxonrasib je účinná látka přípravku Rasonque a patří mezi takzvané RAS(ON) inhibitory. Zaměřuje se na aktivní formu proteinů RAS a snaží se narušit signály podporující růst nádorových buněk. Jde o cílenou protinádorovou léčbu, nikoli o klasickou chemoterapii.

Pro koho je daraxonrasib určen?

Podle článku FDA schválil daraxonrasib pro dospělé pacienty s metastatickým adenokarcinomem slinivky, kteří již podstoupili nejméně jednu systémovou léčbu nebo nejsou vhodnými kandidáty pro kombinovanou systémovou léčbu.

Jaké výsledky přinesl daraxonrasib při léčbě rakoviny slinivky?

Ve studii fáze III RASolute 302 dosáhl medián celkového přežití u pacientů léčených daraxonrasibem 13,2 měsíce oproti 6,7 měsíce při standardní chemoterapii. Medián přežití bez progrese činil 7,2 měsíce oproti 3,6 měsíce. Tyto výsledky popisují sledované skupiny pacientů a nepředpovídají délku života konkrétního člověka.

Co je KRAS a proč je důležitý u rakoviny slinivky?

KRAS je gen ze skupiny RAS, která se podílí na regulaci buněčného růstu a dělení. Při aktivační mutaci může RAS zůstávat trvale „zapnutý“ a podporovat nekontrolovaný růst buněk. Aktivující mutace RAS se podle článku nacházejí u více než 90 % adenokarcinomů slinivky a nejčastěji jde právě o KRAS.

Je daraxonrasib chemoterapie?

Ne. Daraxonrasib je cílená léčba zaměřená na konkrétní biologický mechanismus nádorových buněk. To jej odlišuje od klasické chemoterapie.

Znamená nová léčba, že lze rakovinu slinivky vyléčit?

Ne. Výsledky představují významný pokrok pro určitou skupinu pacientů, ale daraxonrasib rakovinu slinivky nevyléčí u každého pacienta. Nádorové buňky si navíc mohou postupně vytvořit rezistenci a využít jiné mechanismy podporující jejich růst.

Jak souvisí výzkum KRAS s biologicky aktivními fosfolipidy (BAF)?

Spojitost spočívá v oblasti výzkumného zájmu. Dřívější výzkum společnosti Machavert Pharmaceuticals se zabýval bioaktivními fosfolipidy a mimo jiné nádory s mutacemi KRAS. Kandidát MP1000 vykazoval protinádorovou aktivitu v preklinických modelech některých solidních nádorů s mutací KRAS. Šlo však o laboratorní a experimentální výzkum, nikoli o klinický důkaz účinnosti u pacientů.

Je daraxonrasib založený na BAF?

Ne. Daraxonrasib není založen na biologicky aktivních fosfolipidech. Jde o odlišný léčebný přístup s jiným mechanismem účinku. Výsledky daraxonrasibu proto nelze považovat za důkaz účinnosti přípravků obsahujících BAF při léčbě rakoviny.

Shrnutí

Rakovina slinivky patří mezi nejobtížněji léčitelná nádorová onemocnění a mutace v signální dráze RAS, především v genu KRAS, u ní hrají mimořádně významnou roli. Právě KRAS byl přitom dlouhá léta považován za biologický cíl, který je velmi obtížné přímo ovlivnit léčivem.

Daraxonrasib ukazuje, že se tato situace mění. Jako RAS(ON) inhibitor cíleně zasahuje aktivní formy proteinů RAS a ve studii fáze III přinesl u sledované skupiny pacientů s metastatickým adenokarcinomem slinivky významné prodloužení mediánu celkového přežití i doby bez progrese oproti standardní chemoterapii. Neznamená to však, že rakovinu slinivky dokáže vyléčit nebo že je léčba vhodná pro každého pacienta.

Pokud podstupujete onkologickou léčbu, nacházíte se po jejím ukončení nebo hledáte informace o možnostech podpůrné péče, je vhodné vše konzultovat s ošetřujícím lékařem. Na webu jaknarakovinu.cz je k dispozici bezplatná lékařská poradna vedená MUDr. Bednarčíkem, CSc., která poskytuje informace o možnostech podpory organismu během léčby i v období následné péče. Poradna nenahrazuje lékařské vyšetření ani individuální léčebný plán, může však pomoci s orientací v možnostech podpůrné péče.

Autor: MSc. Ivona Harčarová

 

Použité zdroje

  1. U.S. Food and Drug Administration (FDA) – FDA approves first-in-class targeted therapy for metastatic pancreatic cancer
    FDA – oficiální informace ke schválení daraxonrasibu
  2. New England Journal of Medicine – Daraxonrasib or Chemotherapy in Previously Treated Metastatic Pancreatic Cancer
    NEJM – výsledky studie RASolute 302
  3. Jak na rakovinu – Lék na rakovinu: český vědec věří na fosfolipidy
    Jak na rakovinu – původní článek o fosfolipidech, Machavertu a KRAS
  4. New England Journal of Medicine – Daraxonrasib in Previously Treated Advanced RAS-Mutated Pancreatic Cancer
    NEJM – klinické hodnocení daraxonrasibu u RAS-mutovaného karcinomu pankreatu
  5. Nature Reviews Clinical Oncology – RAS-targeted therapies in pancreatic cancer
    Nature Reviews Clinical Oncology – vývoj cílení RAS/KRAS
  6. Nature – Mechanisms of resistance to RAS-targeted therapy
    Nature – mechanismy rezistence vůči daraxonrasibu
  7. PubMed – Mechanisms of acquired resistance to daraxonrasib
    PubMed – výzkum mechanismů rezistence
  8. Machavert Pharmaceuticals / PR Newswire – MP1000 a KRAS-mutantní nádory
    https://www.prnewswire.com/news-releases/machavert-pharmaceuticals-unveils-a-new-bioactive-lipid-drug-candidate-for-cancer-treatment-300754843.html 
  9. Nature Communications – výzkum kombinace cílení KRAS a imunoterapie
    https://www.nature.com/articles/s41467-026-75960-3 
Facebook

Nejnovější články

ZNÁTE SVÁ PRSA? Pár minut pro svá prsa: jak na domácí kontrolu

Léčba skončila. Tak proč se pořád necítím jako dřív?

Když se podaří zasáhnout „nedotknutelný“ cíl: nový lék významně prodloužil přežití pacientů s rakovinou slinivky