Pro toho, kdo se setká s rakovinou, život nezůstane stejný. Takové setkání ani nemusí být ryze osobní, může se jednat o přítele, rodinného příslušníka nebo kolegu v práci. Náš život jako takový každopádně dostane nový rozměr.
Pro toho, kdo se setká s rakovinou, život nezůstane stejný. Takové setkání ani nemusí být ryze osobní, může se jednat o přítele, rodinného příslušníka nebo kolegu v práci. Náš život jako takový každopádně dostane nový rozměr.
První, s čím se při zaznění diagnózy rakoviny setkáme, je šok a pravděpodobně i odmítnutí. Nechceme uvěřit, že nemoc potkala zrovna nás. V prvních chvílích náš mozek vyhodnotí, jak se nám to „nehodí,“ protože je toho ještě tolik, co musíme udělat a stihnout. U mnohých vznikne i škatulka, to si nechám na potom, až „ta věc“ zmizí. Vzápětí si uvědomíme, co všechno můžeme ztratit. A zde pozor, někoho jako první nenapadne rodina, ale vybudovaná kariéra, vybavený dům či zaplacená dovolená. Všechny tyto procesy jsou specifické a hlavně je třeba si uvědomit, že nejsou závislé na naší vůli, ale na našem životním nastavení. Teprve časem (což může být i několik týdnů) si plně uvědomíme skutečné hodnoty v našem životě (i zde mohou být jiné než bychom předpokládali). A to bývá i první krok k uzdravení.
Jako u každé nemoci, i zde se projevuje dlouhodobé oslabení imunitního systému, proto je potřeba v tomto směru na sobě zapracovat. Základními faktory ovlivňujícím naši imunitu jsou samozřejmě vyvážená strava, dostatek vitamínů, pohyb, ale i pravidelná očista organismu a dostatek spánku. Onkologické onemocnění je i určitou formou informace právě pro nás. Nabízí nám se zastavit, zhodnotit dosavadní život a pravděpodobně jej i upravit. Jedním z faktorů oslabeného imunitního systému je totiž i míra stresu, respektive nedostatek psychické rovnováhy. Pakliže žijete životem, který vám vnitřně z různých důvodů nevyhovuje, ubíráte sílu i svému imunitnímu systému. Uvědoměním si životních priorit a získáním schopnosti je komunikovat s vnějším světem je dalším podpůrným krokem k vyléčení.
Samozřejmě záleží na mnoha faktorech, avšak život rakovinou nekončí, jen se změní. Hlavně do našeho života vpustíme nejistotu, která tam patří. Mnoho věcí totiž nelze naplánovat (od dovolené, přes oslavy, po léčbu samotnou). Jenže upřímně, šlo to dříve? Možná to tak vypadalo, ale i před nemocí (a pravděpodobně i po ní) se vyskytovaly nečekané komplikace (rozbité auto, vytopený byt, nemocné dítě). Zkuste tedy každý den skutečně prožívat, všímejte si malých věcí, smějte se a hlavně netrvejte na naplnění svých plánů do puntíku. Nechte si prostor pro překvapení a improvizaci. Ne vždy totiž umíme vymyslet to, co nám skutečně pomůže.
To, že během léčby naslibujete sobě i okolí velké změny, neznamená, že jste připraveni je skutečně udělat v okamžiku, kdy se vám podaří nemoc překonat. Jednejte tedy postupně, krok za krokem. Zároveň je potřeba nemoc přijmout do svého života tím, že ji „netajíte,“ respektive se nesnažíte zapomenout, že jste ji kdy měli, ale ani se jí panicky nebát. Obě polohy totiž váš imunitní systém a psychiku vyčerpávají, a to aniž si to uvědomujete. Vyléčením také nekončí nutnost být ostražitý ke všem neobvyklým chováním svého těla. Pokud se objeví něco netypického, je nutné vyhledat lékaře.
Představte si, že ve vašem těle neustále operuje tým neúnavných hlídačů, kteří bez přestání pátrají po potenciálních hrozbách, jako jsou rakovinné buňky nebo buňky napadené viry. Tento tým má jednoho výjimečného hráče – NK buňky (z anglického Natural Killer cells), které tvoří klíčovou součást přirozené imunity. Jak přesně fungují a co je činí tak unikátními?