Tajemný vypínač
Gregg Semenza byl schopen identifikovat a izolovat konkrétní bílkovinu/protein (HIF-1α), která se v případě nedostatku kyslíku v organismu nerozpadne, ale zůstává zde. William Kaelin, který se věnuje výzkumu rakoviny zjistil, že u lidí s vysokým výskytem rakoviny (průzkum probíhal na tkáních lidí trpících von Hippelova-Linauovou nemocí) je právě tato bílkovina přítomna ve velkém množství. Kaelin poté dokázal, jak tyto skutečnosti spolu mohou souviset. Nakonec Gregg L. Semenza a Sir Peter Ratcliffe objevili, kde má bílkovina HIF-1α vypínač, jež jí znemožní se rozpadnout v případě malého množství kyslíku v těle.
Jak udusit rakovinu
Osvětlení tohoto mechanismu dává vědcům nový prostor k výzkumu v oblasti rakoviny. Kromě zdravých buněk jsou totiž na kyslíku závislé i buňky rakovinné. Aby mohly růst, spotřebují značné množství energie a živin (včetně kyslíku). Schopnost oddělit rakovinné buňky od zdroje kyslíku se tak jeví jako další z možných cest, jak je oslabit a zničit. Právě regulace množství bílkoviny HIF-1α v nádorech by mohla být řešením.
Nobelova cena za výzkum rakoviny byla udělena i loni
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali i loni vědci zabývající se léčbou rakoviny. Konkrétně se jednalo o imunoonkologickou léčbu, kdy se využívá schopnosti vlastního imunitního systému pacienta k boji proti nádorovým buňkám. Američan James P. Allison a Japonec Tasuko Hondžó odhalili principy, kterými rakovinné buňky „vypínají“ určité funkce imunitního systému, který je poté neodhalí a ony mohou růst. Zároveň s tím objevili i principy, kterými lze tomuto procesu zabránit.
Boj s rakovinou prostřednictvím vlastní imunity
Imunologická léčba je tedy další z možných směrů, jak bojovat proti nádorovým onemocněním. Této oblasti se věnuje i česko-americký výzkumný tým start-up společnosti Machavert. Vsadili na biologicky aktivní fosfolipidy (fosfolipidy jsou běžnou součástí buněčných obalů/membrán). Z nich byli schopni izolovat ty, které vykazovaly nejsilnější protinádorovou aktivitu a vytvořit z nich nanočástice (mikročástice), které v těle vyhledají a poté i zlikvidují nádorové buňky. Výzkum se zaměřuje i na typy rakovin způsobené mutací KRAS, které jsou v současné době těžko léčitelné a nebo standardní léčba nefunguje.
Inspirací byl výzkumníkům český doplněk stravy Ovosan, který směs biologicky aktivních fosfolipidů obsahuje. Ovosan se dlouhodobě používá jako podpůrná terapie u pacientů s rakovinou, případně jakou součást preventivních kroků snižující riziko vzniku či návratu onemocnění.