Měňte jídelníček během roku. Upevníte své zdraví.

Prostřednictvím potravin získáváme do těla celou řadu prospěšných látek, bez kterých naše tělo neumí správně fungovat. Zároveň se však tyto potraviny během roku přirozeně mění. A je na nás, abychom se i my, navzdory nabídce supermarketů, přizpůsobili. Teprve pak dokážeme tělu poskytnout látky, které v dané chvíli jsou prospěšné. Jak na to?

Obecné principy pod lupou

Je nutné připustit, že univerzálně platný jídelníček neexistuje. Existují však principy, které vám pomohou se v nabídce potravin orientovat. Samotný zdravý jídelníček je pak ryze individuální záležitostí. Každý z nás je totiž jedinečný. Přesto by měl obsahovat bílkoviny (stavební prvky), cukry (momentální energie), tuky (zásobárna energie) a vlákninu (správné trávení a schopnost vstřebat důležité látky). Jaký typ konkrétně pak závisí na aktuálním zdravotnímu stavu, stylu zaměstnání (sedavé vs. fyzicky náročnější práce), denní aktivitě (sport nebo kino), fyzické stavbě těla, životní situaci (kojící žena, student, starší občan, v oslabení po nemoci) a ročním období.

Termoregulace pomocí potravin

Dle východního přístupu ke zdraví jsou potraviny, která náš organismus ochlazují, zahřívají a působí neutrálně. Prvním vodítkem pro to, jak tyto potraviny rozeznat je uvědomění, kde a kdy tato rostlina roste. Zatímco ochlazující potraviny mají za cíl uvolnění a roztažení (teplo může unikat z těla), zahřívající potraviny tělo zpevní a stáhnou (aby teplo neunikalo). Je třeba říci, že cílem není vypustit jeden typ potravin v daném období, ale omezit jej, případně doplnit potravinou, která je z druhého spektra.

Ochlazuji a nebo zahřívám?

Mezi potraviny, které ochlazují patří syrová zelenina a ovoce, případně tropické ovoce: okurka, meloun, rajčata, lesní plody, džusy, citron, pomeranč. Mezi ochlazující však patří i mléčné výrobky vč. jogurtu, různé bylinné čaje – například mátový a alkohol. Překvapením může být, že ochlazující je i chilli.

Mezi typicky zahřívací potraviny patří tepelně zpracovaná zelenina, kozí sýry, sójová omáčka, cibule, křen, česnek, sůl, maso, vejce, většina koření (rozmarýn, tymián, hřebíček, pepř, oregano, skořice) a například i zázvor (v létě je tedy vhodné pít zázvorový čaj s citronem, který ochlazuje).

Poslední skupinou jsou potraviny neutrální: různá semena, luštěniny, kořenová zelenina, brambory, mořské ryby a plody, tvaroh, ananas, datle, fíky, rýže, telecí maso, červená řepa a nebo švestky. Často se zde uvádí také jablka a hrušky.

Barvy na talíři

Není náhodou, že potraviny mají konkrétní barvu. Ta je totiž dána obsahem určitých látek, které pak působí na náš organismus:

  • červené potraviny (rajčata, papriky, ředkvičky, grep): působí blahodárně na kardiovaskulární systém, posilují imunitní systém a jsou silnými antioxidanty, čímž nepřímo snižují riziko vzniku rakovinného bujení
  • žluté a oranžové potraviny (dýně, paprika, banán, meruňky, kukuřice, ananas): přináší energii, zlepšuje paměť a vylepšují náladu (díky vitamínu C a řady minerálních látek), pomáhají detoxikovat organismus a chrání tělo před vznikem chronického onemocnění (a tím snižuje i vznik rakoviny)
  • zelené potraviny (okurky, brokolice, kapusta, chřest, cuketa, řapíkatý celer): obsahují chlorofyl a další látky, které pomáhají s prevencí onkologického onemocnění nebo i kardiovaskulárního onemocnění, zároveň pomáhají díky obsažené vláknině čistit a udržovat naše střeva ve formě (a podporují tím imunitu)
  • modré potraviny (borůvky, hroznové víno, švestky, ostružiny, lilek, červené zelí): působí antioxidačně (bojují s volnými radikály), zpomalují záněty v těle (a snižují i riziko vzniku rakoviny), snižují „špatný“ cholesterol a podporují správné trávicí funkce.

Základem zdraví je pestrost

Pestrý jídelníček, který se navíc během roku přizpůsobuje, dokáže s tělem doslova zázraky. Nejenže, dodáte tělu různé druhy „bojovníků“ proti vzniku onemocnění, navíc podporujete rozmanitost střevní mikroflóry. Ta totiž své kolonie mikroorganismů přizpůsobuje právě tomu, co jíme. Pokud je strava jednostranná, může dojít k přemnožení určitého typu bakterií (a vyhynutí jiného). Proti útokům patogenů zvenku pak nemusí být jejich obrana dostatečná. Zdravá a pestrá střevní mikroflóra činí naše tělo odolnější nejen vůči nenadálým změnám v jídelníčku, ale podpoří také náš imunitní systém, který hraje jednu z klíčových rolí ochranitele proti vzniku onkologických onemocnění.

O tom, že zdravá strava není jen o jídle si můžete přečíst v našem předchozím článku. Naleznete tu i detailnější popis skladby zdravého talíře.

Facebook

Nejnovější články

Fosfolipidy a játra: Naděje pro onkologické pacienty

Játra jsou jedním z nejzatěžovanějších orgánů v těle a u onkologických pacientů to platí dvojnásob. Nejenže slouží jako metabolické centrum, které zpracovává léky, toxiny i hormony, ale také hrají klíčovou roli při regulaci imunitních reakcí. Při onkologické léčbě, zejména chemoterapii, se však mohou játra dostat na hranici svých možností. Poškození jaterních buněk, zvýšené hodnoty jaterních enzymů a celková únava organismu jsou častými následky léčby.

Genetické testování a jeho role v prevenci nádorových onemocnění

Rovnováha jako klíč k imunitě: Co nám ukazuje letošní Nobelova cena

Letošní Nobelova cena za fyziologii a lékařství připomíná, že zdraví není otázkou síly, ale rovnováhy. Ocenění vědci Mary E. Brunkowová, Fred Ramsdell a Šimon Sakaguči popsali roli regulačních T-lymfocytů – buněk, které v těle fungují jako „mírotvorci“ a chrání ho před útoky vlastního imunitního systému, v mechanismu imunitní reakce. Jejich úkolem je tlumit přehnané imunitní reakce a udržovat vnitřní rovnováhu, tedy stav, který je pro zdraví člověka klíčový.