Termoregulace pomocí potravin
Dle východního přístupu ke zdraví jsou potraviny, která náš organismus ochlazují, zahřívají a působí neutrálně. Prvním vodítkem pro to, jak tyto potraviny rozeznat je uvědomění, kde a kdy tato rostlina roste. Zatímco ochlazující potraviny mají za cíl uvolnění a roztažení (teplo může unikat z těla), zahřívající potraviny tělo zpevní a stáhnou (aby teplo neunikalo). Je třeba říci, že cílem není vypustit jeden typ potravin v daném období, ale omezit jej, případně doplnit potravinou, která je z druhého spektra.
Ochlazuji a nebo zahřívám?
Mezi potraviny, které ochlazují patří syrová zelenina a ovoce, případně tropické ovoce: okurka, meloun, rajčata, lesní plody, džusy, citron, pomeranč. Mezi ochlazující však patří i mléčné výrobky vč. jogurtu, různé bylinné čaje – například mátový a alkohol. Překvapením může být, že ochlazující je i chilli.
Mezi typicky zahřívací potraviny patří tepelně zpracovaná zelenina, kozí sýry, sójová omáčka, cibule, křen, česnek, sůl, maso, vejce, většina koření (rozmarýn, tymián, hřebíček, pepř, oregano, skořice) a například i zázvor (v létě je tedy vhodné pít zázvorový čaj s citronem, který ochlazuje).
Poslední skupinou jsou potraviny neutrální: různá semena, luštěniny, kořenová zelenina, brambory, mořské ryby a plody, tvaroh, ananas, datle, fíky, rýže, telecí maso, červená řepa a nebo švestky. Často se zde uvádí také jablka a hrušky.
Barvy na talíři
Není náhodou, že potraviny mají konkrétní barvu. Ta je totiž dána obsahem určitých látek, které pak působí na náš organismus:
- červené potraviny (rajčata, papriky, ředkvičky, grep): působí blahodárně na kardiovaskulární systém, posilují imunitní systém a jsou silnými antioxidanty, čímž nepřímo snižují riziko vzniku rakovinného bujení
- žluté a oranžové potraviny (dýně, paprika, banán, meruňky, kukuřice, ananas): přináší energii, zlepšuje paměť a vylepšují náladu (díky vitamínu C a řady minerálních látek), pomáhají detoxikovat organismus a chrání tělo před vznikem chronického onemocnění (a tím snižuje i vznik rakoviny)
- zelené potraviny (okurky, brokolice, kapusta, chřest, cuketa, řapíkatý celer): obsahují chlorofyl a další látky, které pomáhají s prevencí onkologického onemocnění nebo i kardiovaskulárního onemocnění, zároveň pomáhají díky obsažené vláknině čistit a udržovat naše střeva ve formě (a podporují tím imunitu)
- modré potraviny (borůvky, hroznové víno, švestky, ostružiny, lilek, červené zelí): působí antioxidačně (bojují s volnými radikály), zpomalují záněty v těle (a snižují i riziko vzniku rakoviny), snižují „špatný“ cholesterol a podporují správné trávicí funkce.
Základem zdraví je pestrost
Pestrý jídelníček, který se navíc během roku přizpůsobuje, dokáže s tělem doslova zázraky. Nejenže, dodáte tělu různé druhy „bojovníků“ proti vzniku onemocnění, navíc podporujete rozmanitost střevní mikroflóry. Ta totiž své kolonie mikroorganismů přizpůsobuje právě tomu, co jíme. Pokud je strava jednostranná, může dojít k přemnožení určitého typu bakterií (a vyhynutí jiného). Proti útokům patogenů zvenku pak nemusí být jejich obrana dostatečná. Zdravá a pestrá střevní mikroflóra činí naše tělo odolnější nejen vůči nenadálým změnám v jídelníčku, ale podpoří také náš imunitní systém, který hraje jednu z klíčových rolí ochranitele proti vzniku onkologických onemocnění.
O tom, že zdravá strava není jen o jídle si můžete přečíst v našem předchozím článku. Naleznete tu i detailnější popis skladby zdravého talíře.