30. květen 2019

Návrat do života. Nově!

Už během nemoci se objeví otázky týkající se smyslu vlastního života. Kdo jsem? Proč jsem nemoc dostal zrovna já? Většinou dojde i k výrazným změnám hodnotového žebříčku. V okamžiku, kdy se setkáme tváří tvář se smrtí, jako bychom byli nuceni odhodit vlastní masku a podívat se do očí i životu. Jaký život vlastně vedu? Chci v tomto směru setrvat a nebo je má cesta jiná? Odpovědi nám pomohou s překonáváním nemoci a mohou se stát i kompasem, kam se vydat, jakmile nemoc překonáme.

Chvíle na změnu je teď. A teď. A teď.

Během nemoci se dotýkáme podstaty své existence, a to v okamžicích největší bolesti a strachu o život. V tuto chvíli většinou sebereme zásoby naší energie a vložíme je do (pře)žití. Nepodstatné ustupuje a my s jasností vidíme to pro nás podstatné. Na určité úrovni vnímání je to dar. Lidé, kteří onemocní rakovinou najednou přítomnost konce zacítí, a tak si „vzpomenou“ na to, co by ještě chtěli vykonat. Pohladit vnouče? Obejmout dítě? Říci svým blízkým, že je mám rád? Vidět východ slunce a nebo si poslechnout zpěv ptáků? A jdou to vykonat. Způsobem, který je v danou chvíli pro ně možný. Není odkladu. Ta chvíle je teď.

Žijme tak, abychom sobě ani druhým nebyli nic dlužní

Nikdo z nás neví, jak dlouho ve svých tělech setrvá. Odkládání na pozdější chvíle je nešvar, který jsme si vybudovali v době hojnosti. Ta má totiž nejen pozitivní, ale i poněkud sporné stránky. Máme co jíst, ale nemáme čas to sníst. Máme bezpečí, ale se svou rodinou trávíme málo času. Rakovina nám tento fakt dost drsným způsobem zvědomí. Přestane pro nás totiž existovat „falešné“ zítra. Během nemoci se lidé obvykle naučí lépe a otevřeněji komunikovat, snaží se vyřešit dlouho neřešené záležitosti, najdou své hranice a také se navzdory okolnostem začnou častěji smát a užívat si života.

Nemoc jako nový začátek?

Standardní onkologická léčba s sebou nese řadu nepříjemných vedlejších účinků. Oslabuje nádor, ale i tělo a zdraví. Proto je důležité o své tělo v této chvíli pečovat. Každý je sice individualitou, ale obecně platí, že pomůže dostatek odpočinku, volnější oblečení, změna kosmetiky, přípravky na zvýšení imunity (ať už přírodního charakteru nebo farmakologické) nebo speciální stravovací návyky (menší porce častěji). Díky tomu, že tělo se bude skutečně léčit a ne ztrácet síly i bojem s nežádoucími účinky léčby, získáte sílu hledat i odpovědi na své vnitřní otázky. Dovolte si je. Váš dosavadní život vás k nemoci přivedl. Poučte se a vydejte se jinudy. Vložte své uvědomění ihned do běžného žití.

Inspirujte i druhé

Uvědomte si, že svým životním přístupem „učíte“ i ostatní tomu, jak se s těžkými životními chvílemi vypořádat. Ukažte jim, že jsou chvíle, kdy se cítíte slabí, ale že tam jsou i chvíle plné pochopení, vděčnosti a naděje. Právě tyto momenty vás mohou podpořit v cestě za uzdravením. Jakmile se vám nemoc podaří překonat, zjistíte, že můžete veškeré nově nabyté zkušenosti i nadále udržovat. Váš život za to přeci stojí!

Užijte si výhru nad nemocí a pamatujte na smrtelnost

Jakmile pacient rakovinu překoná, stává se, že své psychické rozšíření zahodí a snaží se pokračovat tam, kde jeho život skončil před nemocí. Pamatujte však, že riziko návratu nemoci je tu s vámi pořád. Není to výhružka, pouze fakt, který je statisticky prokázaný (ne vždy je možné veškeré nádorové buňky vyhubit). Dbejte tedy i nadále na vysokou kvalitu svého života, podporujte svůj imunitní systém, aktivně se starejte své zdraví (zdravá strava, pohyb, odpočinek, snižování dopadů stresu) a pravidelně choďte na kontroly. Snížíte tím riziko návratu (recidivy).

5 důležitých kroků v péči o sebe, které podpoří vaše zdraví po nemoci

  1. Najděte svůj cíl. Jak byste chtěli žít? A krok za krokem se tam vydejte. Chyba neexistuje. Jen informace, že tudy cesta nevede. Přijměte do svého života nejistotu. Nechte si šanci na překvapení. Někdy život ví lépe než my, co je pro nás dobré.
  2. Věřte svému tělu. Dovolte si intimitu. Komunikujte.
  3. Každý den si udělejte čas „jen“ pro sebe. Zastavte se a dělejte něco, co vás opravdu baví (čtěte knížku, zahrajte si hru na mobilu, dejte si vanu, seďte na zahradě...).
  4. Nespěchejte. Slibujte jen to, co víte, že dokážete splnit. Naučte se udržovat své hranice tím, že dokážete s laskavostí říci „ne.“
  5. Dejte pozornost svému dechu kdykoli si vzpomenete. Zapomeňte na povrchní dýchání. Pošlete kyslík i do posledních konečků svého těla tím, že budete dýchat hluboce do břicha a rozpohybujete i mezižeberní svalstvo.
Soubory cookies nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat naše služby. Prohlížením tohoto webu s jejich používáním souhlasíte. Další informace