Léčba nádorových onemocnění se v posledních letech výrazně proměňuje. Vedle chirurgického odstranění nádoru, chemoterapie a radioterapie se stále více uplatňují léčebné postupy, které pracují přímo s biologickými vlastnostmi nádoru a imunitním systémem pacienta. Současná onkologie tak postupně opouští představu jedné univerzální léčby pro všechny. U některých pacientů může být vhodná cílená léčba zaměřená na konkrétní molekulární změnu nádoru, u jiných imunoterapie nebo jejich kombinace. Výzkum navíc přináší nové možnosti, jako jsou bispecifické protilátky, buněčné terapie nebo personalizované protinádorové vakcíny.
Moderní onkologie se proto stále více zajímá nejen o samotný nádor, ale také o prostředí, ve kterém nádorové i imunitní buňky fungují. Právě na buněčné úrovni se odehrává rozpoznávání signálů, komunikace mezi buňkami i aktivace imunitní odpovědi.
Imunoterapie: když se do léčby zapojí vlastní obranyschopnost
Imunitní systém každý den kontroluje obrovské množství buněk a dokáže rozpoznávat ty, které jsou poškozené nebo se chovají abnormálně. Nádorové buňky však nejsou pro imunitu vždy snadno rozpoznatelné. Některé si navíc dokážou vytvořit mechanismy, které imunitní reakci utlumí a umožní jim uniknout pozornosti obranného systému.
Právě tohoto mechanismu využívá nádorová imunologie. Cílem některých moderních léčiv není nádorovou buňku přímo zničit, ale doslova uvolnit brzdy, které nádor na imunitní systém nasadil.
Imunoterapie dnes představuje zavedenou součást léčby celé řady nádorových onemocnění. Zároveň ale nefunguje stejně u každého pacienta. Úspěch léčby závisí mimo jiné na typu nádoru, jeho biologických vlastnostech a schopnosti imunitního systému na léčbu reagovat.
Imunitní systém začíná u buněk
Když mluvíme o imunitě, může působit jako jeden velký „obranný systém“. Ve skutečnosti je ale tvořena obrovským množstvím jednotlivých buněk, které musí mezi sebou komunikovat, rozpoznávat signály z okolí a podle nich správně reagovat.
Právě komunikace mezi buňkami je pro imunitní odpověď zásadní. Imunitní buňka musí například rozeznat signál, který ji aktivuje, reagovat na své okolí a následně předat informace dalším buňkám.
Velká část těchto dějů souvisí s buněčnou membránou. V ní se nacházejí receptory a další struktury, prostřednictvím kterých buňka přijímá informace ze svého okolí. Membrána zároveň reguluje průchod látek dovnitř a ven z buňky a pomáhá udržovat její vnitřní prostředí.
Jednou ze základních stavebních složek buněčných membrán jsou fosfolipidy. Jejich význam proto nespočívá pouze v tom, že vytvářejí „obal“ buňky. Podílejí se na prostředí, ve kterém mohou správně fungovat membránové proteiny, receptory a další struktury důležité pro buněčnou komunikaci.
Fosfolipidy: stavební součást buněčných membrán
Fosfolipidy patří mezi základní složky biologických membrán. Vytvářejí jejich charakteristickou dvojvrstvu a poskytují prostředí, ve kterém mohou fungovat membránové proteiny, receptory a další důležité struktury.
Membrána se přitom neustále obnovuje a přizpůsobuje aktuálním potřebám buňky. Dostupnost vhodných stavebních látek proto představuje jeden z faktorů, které souvisejí s udržováním buněčné struktury.
Právě na této úrovni se dostáváme k významu biologicky aktivních fosfolipidů a na nich založených doplňků obsahujících směs biologicky aktivních fosfolipidů BAF®, které se využívají jako součást podpory organismu. Fosfolipidy v organismu přirozeně nacházíme jako součást buněčných membrán a jejich přítomnost souvisí se strukturou a fungováním buněk.
To je také důvod, proč se v souvislosti s podpůrnou péčí mluví nejen o imunitě jako celku, ale také o prostředí, ve kterém imunitní buňky fungují.
Proč je imunita pro onkologii tak důležitá?
Na rozdíl od některých klasických léčebných postupů imunoterapie pracuje s vlastním obranným systémem člověka. Neznamená to však jednoduše „posílit imunitu“.
Imunitní systém je velmi komplexní síť buněk, signálních molekul a regulačních mechanismů. Musí být dostatečně aktivní, aby dokázal reagovat na nebezpečí, ale zároveň musí umět svou reakci regulovat, aby nepoškozoval zdravé tkáně.
Právě rovnováha imunitní odpovědi je proto pro organismus zásadní. U moderní imunoterapie se lékaři nesnaží imunitu obecně stimulovat, ale cíleně ovlivnit konkrétní mechanismy, které nádor využívá k úniku před imunitním systémem.
Tento rozdíl je důležitý i při úvahách o podpůrné péči. Cílem není imunitu „nakopnout za každou cenu“, ale vytvořit co nejlepší podmínky pro její přirozené fungování.
Nová generace imunoterapie
Výzkum nádorové imunologie jde ještě dál. Jedním z rychle se rozvíjejících směrů jsou například bispecifické protilátky, které dokážou současně rozpoznat nádorovou buňku a imunitní buňku. Mohou tak pomoci přivést T-lymfocyt přímo do kontaktu s nádorovou buňkou a podpořit její likvidaci.
Další možnost představují CAR-T buněčné terapie. Při nich se pacientovi odeberou vlastní T-lymfocyty, které jsou v laboratoři geneticky upraveny tak, aby dokázaly lépe rozpoznávat určité nádorové buňky. Poté se vracejí zpět do organismu s konkrétním úkolem. Tento přístup už se využívá u některých krevních nádorů a intenzivně se zkoumá jeho využití i u dalších onemocnění.
Velkou pozornost získávají také personalizované protinádorové vakcíny. Jejich princip spočívá v tom, že se nejprve podrobně analyzuje konkrétní nádor pacienta a následně se připraví léčba zaměřená na jeho specifické charakteristiky.
Vývoj všech těchto metod ukazuje jeden důležitý trend: onkologie se stále více snaží využít vlastní biologické mechanismy organismu a přizpůsobit léčbu konkrétnímu pacientovi.
Když léčba pomáhá, ale zároveň zatěžuje organismus
Moderní protinádorové léčby přinášejí nové možnosti, zároveň však mohou být pro organismus náročné. Vedle samotného nádoru může léčba ovlivňovat také zdravé tkáně, metabolismus, krvetvorbu nebo imunitní systém.
U imunoterapie se navíc mohou objevit nežádoucí účinky související s příliš aktivní imunitní reakcí. Proto je důležité, aby byl pacient během léčby pravidelně sledován a aby případné obtíže řešil se svým ošetřujícím lékařem. Právě zde má své místo podpůrná péče.
Jejím smyslem není nahradit protinádorovou léčbu. Zaměřuje se na to, aby pacient mohl léčbu co nejlépe zvládnout a aby byla současně věnována pozornost jeho celkovému stavu. Součástí může být nutriční podpora, dostatek přiměřeného pohybu, psychologická pomoc, řešení nežádoucích účinků nebo péče o regeneraci organismu.
Budoucnost patří přesnější léčbě
Vývoj v onkologii ukazuje, že budoucnost nebude stát na jediném univerzálním léku proti rakovině. Směřuje spíše ke kombinaci různých přístupů podle konkrétního typu nádoru, jeho molekulárních vlastností a reakce organismu.
Imunoterapie už dnes změnila možnosti léčby některých nádorových onemocnění a další generace imunoterapeutik, buněčných terapií a personalizovaných léčebných postupů tento trend dále rozvíjejí.
Čím lépe vědci rozumějí nádorovým buňkám, tím přesněji mohou hledat způsob, jak je zasáhnout. A čím více rozumějí imunitnímu systému, tím lépe mohou využívat jeho vlastní schopnosti.
Moderní onkologie tak nesleduje pouze samotný nádor. Stále více se zajímá také o prostředí, ve kterém nádor i imunitní buňky existují, tzn. o celý organismus a jeho schopnost zvládat náročnou léčbu.
Otázky a odpovědi
Co je imunoterapie a jak funguje při léčbě rakoviny?
Imunoterapie je moderní způsob protinádorové léčby, který využívá schopnosti imunitního systému rozpoznávat a napadat nádorové buňky. Některé typy imunoterapie například ovlivňují mechanismy, kterými se nádorové buňky snaží uniknout pozornosti imunitního systému. Imunoterapie se dnes využívá u řady nádorových onemocnění, není však vhodná pro každého pacienta ani každý typ nádoru.
Jaký je rozdíl mezi imunoterapií a chemoterapií?
Chemoterapie působí především na rychle se dělící buňky, mezi které patří nádorové buňky, ale také některé zdravé buňky organismu. Imunoterapie funguje jiným způsobem – zasahuje do fungování imunitního systému tak, aby dokázal lépe reagovat na nádor. Konkrétní způsob léčby nebo jejich kombinaci vždy volí onkolog podle typu a vlastností nádoru a zdravotního stavu pacienta.
Proč je imunitní systém při onkologickém onemocnění důležitý?
Imunitní systém průběžně rozpoznává změny v organismu a reaguje na buňky, které se nechovají běžným způsobem. Nádorové buňky však mohou využívat různé mechanismy, díky kterým dokážou imunitní odpovědi uniknout nebo ji utlumit. Právě některé z těchto mechanismů se moderní imunoterapie snaží cíleně ovlivnit.
Jak souvisejí buněčné membrány s imunitním systémem?
Imunitní systém je tvořen konkrétními buňkami, které musí přijímat signály ze svého okolí, komunikovat mezi sebou a podle potřeby aktivovat obrannou reakci. Důležitou úlohu při těchto procesech má buněčná membrána, ve které se nacházejí receptory a další struktury podílející se na komunikaci buňky s okolím.
Jakou roli mají fosfolipidy v lidském organismu?
Fosfolipidy patří mezi základní stavební složky buněčných membrán. Vytvářejí prostředí, ve kterém fungují membránové proteiny, receptory a další struktury důležité pro fungování a komunikaci buněk. Proto jsou fosfolipidy předmětem výzkumu v oblasti buněčné biologie, imunologie a dalších biologických procesů.
Mohou BAF nahradit imunoterapii nebo jinou onkologickou léčbu?
Ne. Biologicky aktivní fosfolipidy ani doplňky stravy, které je obsahují, nejsou náhradou protinádorové léčby. Nemohou nahradit imunoterapii, chemoterapii, radioterapii, cílenou léčbu ani chirurgický zákrok. Jejich místo je možné vnímat pouze v kontextu širší podpůrné péče o organismus.
Proč je během onkologické léčby důležitá podpůrná péče?
Protinádorová léčba může být pro organismus náročná, proto se současná onkologická péče nezaměřuje pouze na samotný nádor, ale také na celkový stav pacienta. Podpůrná péče může zahrnovat například výživu, přiměřený pohyb, psychologickou podporu, řešení nežádoucích účinků a další postupy přizpůsobené individuálním potřebám pacienta.
Shrnutí
Imunoterapie využívá vlastní imunitní systém k cílenému boji s nádorem a patří k významným směrům moderní onkologie.
Pokud podstupujete onkologickou léčbu, nacházíte se po jejím ukončení nebo hledáte informace o možnostech podpůrné péče, je vhodné vše konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Na webu jaknarakovinu.cz je k dispozici bezplatná poradna vedená MUDr. Bednarčíkem, CSc., která poskytuje informace o možnostech podpory organismu během léčby i v období následné péče.
Poradna nenahrazuje lékařské vyšetření ani individuální léčebný plán, může však pomoci s orientací v možnostech podpůrné péče.
Autor: MSc. Ivona Harčarová
Použité zdroje
- National Cancer Institute – Immunotherapy to Treat Cancer:
https://www.cancer.gov/about-cancer/treatment/types/immunotherapy - National Cancer Institute – Immune Checkpoint Inhibitors:
https://www.cancer.gov/about-cancer/treatment/types/immunotherapy/immune-checkpoint-inhibitors - European Medicines Agency – Cancer medicines:
https://www.ema.europa.eu/en/human-regulatory-overview/research-development/cancer-medicines - National Cancer Institute – CAR T-Cell Therapy:
https://www.cancer.gov/about-cancer/treatment/research/car-t-cells - National Cancer Institute – How mRNA Vaccines Might Help Treat Cancer
https://www.cancer.gov/news-events/cancer-currents-blog/2022/mrna-vaccines-to-treat-cancer
