Pohyb snižuje riziko vzniku metastáz. Je podporou u onkologické léčby i jako prevence

Pohyb jako hybatel imunitního systému

Dánští vědci při pokusech na myších zjistili, že během pohybu dochází k výraznému navýšení imunitních buněk organismu. Konkrétně se jedná o zdvojnásobení cytotoxických T-lymfocytů a zpětinásobení tzv. natural killers (přírodní zabijáci) T-lymfocytů. Díky tomu může tělo efektivněji bojovat proti zánětům a infekcím. Právě dlouhodobě oslabený imunitní systém je náchylnější ke vzniku poškozených či mutovaných buněk, které zvyšují riziko vzniku rakoviny. Spolu s nedostatečně fungující obranyschopností se pojí také vyšší riziko vzniku metastáz nebo recidivy onemocnění.

Pohyb jako prevence i podpůrná terapie

Pokusy na myších realizované dánskými výzkumníky (vědecká zjištění byla publikována v časopise Cell Metabolism již v roce 2016) prokázaly, že u myší, které měly k dispozici ve svých klecích běhací kolečko, se při vystavení nádorovým látkám rakovinné buňky objevily pouze u jedné třetiny, zatímco ve skupině bez kolečka (a pohybu) u tří čtvrtin. Zároveň se u skupiny sportujících myší zmenšily již existující nádory. Stimulace imunitního systému však není jediným přínosem pohybu. Díky němu se vyplavují také hormony štěstí – endorfiny, které přinášejí pocity radosti, uvolnění a uspokojení. Působí proti špatné náladě, udržují duševní svěžest a pomáhají bojovat proti strachu a beznaději. Pohyb navíc pomáhá i proti únavě a podporuje zdravý a vyživující spánek.

Adrenalin – skrytý bojovník v pohybu

Mnohé studie ukazují, jak je pohyb pro naše tělo skutečně důležitý. Například riziko výskytu nádoru tlustého střeva se snižuje až o 40-50 %, riziko vzniku nádoru prsu se může snížit až o 30-40 % a rakovina prostaty až o 50 %. Navíc, spolu s pohybem se snižuje také riziko obezity a kardiovaskulárních potíží. Zejména nadváha a obezita jsou jedněmi z výrazných rizikových faktorů u rakoviny tlustého střeva či konečníku, žaludku, jater, ale i močových cest. Kouzlo pohybu mimo jiné spočívá v produkci adrenalinu, který dokáže aktivovat zmíněné buňky imunitního systému a efektivně je dopravit k potenciálně „nebezpečným“ (poškozeným či mutovaným) buňkám organismu.

Jaký pohyb je vhodný?

Léčba onkologického pacienta je do určité míry individuální, neboť jednotlivé léčebné kroky se nastavují až v souvislosti s reakcí organismu. Podobně je to s pohybem. Všeobecně platí, že svalová hmota je pro kvalitu života velmi důležitá. Co pohybu dodává kouzlo podpůrné terapie?

Důležitá je pravidelnost – alespoň 3x až 4x týdně (pauza mezi jednotlivými cvičeními se doporučuje maximálně 1-2 dny).
Pohyb se nesmí provádět přes bolest – maximálně do příjemného tahu.
Vyberte si pohyb, který je pro vás přirozený a v ideálním případě jste jej provozovali již před nemocí. Nejde o vrcholové výkony, ale o udržení si zdravé svalové hmoty.
Mezi velmi vhodné patří plavání, rychlejší chůze, jízda na kole, lehké posilování.
Ideální je i jóga, tai chi, cchi-kung či karate, které pracují s jinými tělesnými partiemi. Dochází zde i k velkému psychickému uvolnění díky soustředění pozornosti na pohyb samotný. Navíc je v těchto typech cvičení pohyb v mnohém kontrolovaný dechem, tedy organismem samotným.
Vhodné je do života zapojit i tanec. Zejména intuitivní, může pomoci vyplavit nejen mnohé bolesti, ale také přirozeně posílí.

Více pohybu neznamená více účinku

Australští vědci publikovali výsledky své studie týkající se vlivu cvičení na rakovinu prsu. Ze studie vyplynulo, že u žen po rakovině prsu, které třikrát týdně cvičily, významně ubylo zánětlivých reakcí a snížilo se tak riziko recidivy (návratu onemocnění). V případě nádorového onemocnění je však třeba vždy přihlédnout k aktuálnímu stavu pacienta a tomu aktivitu přizpůsobit. Další pokusy totiž prokázaly, že pozitivní vliv pohybu se ztrácí, pokud zároveň s aktivitou dochází k velkému fyzickému vyčerpání, nikoli jen „příjemné“ únavě.

Zdroj:
Pohyb není jen onkologická prevence. Pomáhá v boji s rakovinou i pacientům, kteří již onemocněli, www.zdravotnickýdenik.cz