Poradíme vám, jak čelit hrozivé diagnóze a také, jak se chovat ke svému organismu, aby měl váš boj s rakovinou šťastný konec a nemoc se jen tak nemohla vrátit.
Poradíme vám, jak čelit hrozivé diagnóze a také, jak se chovat ke svému organismu, aby měl váš boj s rakovinou šťastný konec a nemoc se jen tak nemohla vrátit.
Jedním z hlavních důvodů, proč na onkologická onemocnění reagujeme tak silnými emocemi, jako je strach, úzkost a obava, je fakt, že nám rakovina – leckdy poprvé v životě – nastaví zrcadlo smrtelnosti. Někde vzadu v hlavě sice víme, že žít navěky nebudeme, nicméně skutečnost, že se ono navěky smrskne na kratší dobu, než jsme původně předpokládali, je šok! Smrt tu však s námi je a neodchází na dovolenou ani když jsme zdraví. Jen jsme na ni možná trochu pozapomněli a spolu s vážnou nemocí ji najednou vidíme.
Naše západní společnost sice gramaticky pracuje se třemi časy, ale v životě se zaměřuje zejména na minulost a budoucnost. Minulost reprezentuje jakousi databázi našich znalostí, zkušeností a prožitků a budoucnost znamená plánování. Jenže právě zde je kámen úrazu. Plánovat s onkologickou diagnózou se nám nechce a zkušenosti z minulosti nemáme žádné. Zbývá tedy spolehnout se na přítomnost. K tomu, abychom se dokázali lépe soustředit na přítomnost, nám může pomoci několik osvědčených technik:
Nádorové onemocnění je velkým zásahem do života, a to nejen pro nemocného, ale i pro jeho okolí. Přesto skrze něj můžeme mnohé věci pochopit a případně změnit. Navíc, uvědomění si, že ještě dýchám, jsem se svými blízkými a mohu to či ono, nám může dodat energii, tolik potřebnou k onkologické léčbě.
Naděje by měla být tím, co ovládá naši budoucnost. Zároveň nás pocit smrtelnosti pravděpodobně naučí říkat věci hned, neodkládat je na potom, až se to bude hodit. Zjistíme, že jsme citlivější k lidem i situacím okolo sebe a často se i minulost začne prosvětlovat pochopením a smířením, což neznamená nutně souhlas.
Na plánování není nic špatného, naopak je pro život v mnoha situacích, a to včetně onkologické léčby, zcela nezbytné, ale pro samé zkušenosti a jejich vyhodnocování bychom neměli zapomínat žít právě teď. Slovy jednoho mudrce: „Minulost už není. Budoucnost ještě není. Jediné, co máme k dispozici, je přítomnost.“
Přesto, že léčba proběhla úspěšně, boj s rakovinou ještě není u konce. U mnoha nádorů totiž hrozí riziko návratu. Zamezit recidivě sice nejde, existují ale postupy, které nebezpečí relapsu alespoň výrazně sníží. Jsou to: