Rakovina hltanu – jak ji poznat a jak se vyrovnat s diagnózou

Autor: Redakce Jaknarakovinu.cz

Prozradíme vám, jaké má rakovina hltanu prognózy, jaké jsou možnosti její léčby a také poradíme, jak se s touto diagnózou vyrovnat.

Rakovina hltanu a jak se s ní vyrovnat

Co je rakovina hltanu

Hltan neboli pharynx je sliznicí vystlaná nálevkovitá trubice v zadní části hrdla. Rozděluje se na tři části:

  • Nosohltan (nasopharynx)
  • Ústní část hltanu (oropharynx)
  • Hrtanová část (hypopharynx)

Ke zhoubnému bujení dochází tehdy, když se u buněk v hltanu vyvinou genetické mutace. Díky nim pak tyto buňky začnou nekontrolovatelně růst a zaujímat místa buněk zdravých, které přirozeně odumírají.

Rakovina hltanu patří do skupiny nádorů krku a postihnout může všechny tři části hltanu. Odborníci rozlišují dva primární typy nádoru:

  • Spinocelulární karcinom – postihuje ploché buňky lemující hrdlo, vyskytuje se častěji.
  • Adenokarcinom – postihuje žlázové buňky, je poměrně vzácný.

Jak poznat rakovinu hltanu

Podobně jako mnoho jiných nádorů, i rakovina hltanu zůstává poměrně dlouho bez příznaků nebo ji lze velmi snadno zaměnit za běžnou infekci dýchacích cest. Pokud však déle než dva týdny a zdánlivě bez příčiny pociťujete některý nebo více z těchto příznaků, pak byste neměli váhat s návštěvou lékaře:

  • máte neustálou potřebu si odkašlat, pokašláváte nebo kašlete,
  • chraptíte či sípete,
  • pozorujete změny v hlase,
  • máte pocit cizího tělesa v krku nebo v ústech,
  • pociťujete bolest a potíže při polykání,
  • bolí vás v krku a v uších,
  • trápí vás zápach z úst,
  • při odkašlávání krvácíte,
  • pozorujete zduření v oblasti krku,
  • ubýváte na váze,
  • máte dlouhodobě zvýšenou teplotu.

Rakovina hltanu a její prognózy

Obecně nádory krku v Evropě postihují častěji muže (okolo 3/100.000 obyvatel) než ženy (okolo 2/100.000 obyvatel). Smutnou pravdou je, že smrtnost je v případě těchto nádorových onemocnění vyšší než 70 %, krom toho jejich výskyt rok od roku výrazně roste a navíc se u necelé pětiny nemocných objevuje duplicitní malignita – tedy další nádor v těle, obvykle v oblasti jícnu, plic nebo močového měchýře.

Nádor hltanu jako takového, a nosohltanu především, patří mezi méně častá onemocnění.

Celosvětově zaujímá Česká republika 26. místo ve výskytu rakoviny krku. Hůř jsou na tom například ve Francii, kde se nádory krku objevují stejně často jako rakovina plic. 

Včasně zahájená léčba výrazně zvyšuje šanci na vyléčení. Konkrétně se prognóza pětiletého přežití od diagnózy liší takto:

1. stadiumNádor je v horní vrstvě buněk.91 %
2. stadiumNádor je menší než 2 cm a je omezen pouze na tu část hltanu, kde začal růst.77 %
3. stadiumNádor je mezi 2 – 4 cm a začíná se rozrůstat.32 %
4. stadium (a)Nádor je větší než 4 cm, případně se rozrůstá do jiných částí krku či do lymfatické uzliny.25 %
4. stadium (b)Nádor metastazuje do vzdálených částí těla.4 %

Rizikové faktory vzniku rakoviny hltanu

Mezi rizikové faktory vzniku rakoviny hltanu patří:

  • Daleko před všemi ostatními rizikovými faktory je kouření, zejména pak v kombinaci s nadměrnou konzumací alkoholu.
  • Nezdravý životní styl a nevhodná strava.
  • Zanedbaná dentální hygiena.
  • Dlouhodobé vystavení karcinogenním látkám, jako je nikl, chrom, olovo, azbest, arsen, saze či dehet.
  • Vystavení radioaktivnímu záření.
  • Věk nad 50 let.
  • Svou roli hrají i genetické dispozice, i když ne tak velkou jako u jiných nádorů.
  • Zároveň bývá rakovina v oblasti krku spojována s infekcemi lidským papilomavirem (HPV), který patří mezi spouštěče rakoviny děložního čípku u žen.

Rakovina hltanu a léčba

V případě, že obvodní lékař vyhodnotí příznaky a anamnézu jako rizikové, pošle pacienta k ORL specialistovi. Pokud se při laryngoskopii potvrdí nežádoucí novotvary v hltanu nebo v jiné oblasti krku, provede se pacientovi biopsie. Pro zjištění stádia nádoru nebo případných metastáz se pak obvykle používají zobrazovací metody, jako je rentgen, ultrazvuk, CT nebo magnetická rezonance.

Možnosti léčby závisí na mnoha faktorech a základem toho, aby se jednalo o léčbu úspěšnou, je důvěra ve svého ošetřujícího lékaře. To, že neprovedl některý z testů nebo zvolil léčbu, která zde není uvedena, neznamená, že se nejedná o zkušeného odborníka, který ví, co dělá. Pokud o svém lékaři pochybujete, zkonzultujte svůj stav i s jiným lékařem. 

Mezi základní léčebné postupy patří:

Chirurgický zákrok – pacientovi je chirurgicky odstraněn nádor.

Radioterapie – používá se jako samostatná léčba nebo také jako preventivní postup po chirurgickém odstranění nádoru, aby došlo ke zničení rakovinných buněk, které v místě zbyly.

Chemoterapie – pacientovi je podávána kombinace chemických látek, která ničí a zpomaluje růst maligních buněk. Využívá se zejména u velkých nádorů, které se rozšířily do lymfatických uzlin nebo metastazují do dalších tkání či u relapsu rakoviny.

Biologická neboli cílená léčba – tento druh léčby využívá látky, jež postihnou jen maligní buňky, a zastaví tak jejich růst a další šíření. Pro nádory krku se v kombinaci s radioterapií používá pouze cetuximab.

Imunoterapie – lékaři dodají tělu speciální látky, které nastartují vlastní imunitní systém nemocného tak, aby se zaměřil na zničení maligních buněk.

Paliativní péče – tato péče se specializuje na pacienty s pokročilou fází nádoru. Zdravotníci spolupracují jak s pacientem samotným, jemuž se snaží maximálně zlepšit kvalitu života, tak i s jeho blízkou rodinou.

Rekonvalescence po léčbě rakoviny hltanu

Léčba může být pro tělo natolik náročná, že po ní bude nutná značná rehabilitace. Krom toho, že po chirurgickém zákroku mohou na krku a obličeji zůstat jizvy či deformace, někteří pacienti mají navíc potíže s dýchání nebo se musí znovu učit polykat, jíst pevnou stravu či mluvit. Ještě než se podrobíte léčbě, prodiskutujte tyto vedlejší účinky se svým lékařem.

Jak se vyrovnat s diagnózou rakoviny hltanu

Diagnóza rakoviny hltanu je pro většinu pacientů zničující. Typicky po jejím zjištění následuje šok, strach a mnohdy také vztek nebo pocit, že situaci nemáme ve vlastních rukách. Tyto pocity jsou zcela běžné a jen velmi těžko se jich člověk zbavuje, narušenému organismu však příliš nepřidají. Víc než kdy jindy je proto teď vhodné věnovat čas sám sobě, svým koníčkům a jinému rozptýlení. Pro tyto účely se hodí například jóga, meditace, relaxační masáže, arteterapie, sebevzdělávání apod. Většině pacientů navíc pomáhá:

  • Když zjistí o své nemoci maximum informací. Nebojte se svého lékaře na cokoli zeptat.
  • Když najdou někoho, s kým mohou o svém stavu otevřeně hovořit. Může to být blízká osoba, terapeut nebo také někdo, kdo je na tom stejně jako pacient či se s nemocí setkal v minulosti.
  • Když se během léčby o sebe poctivě starají. Správně se stravují, vyhýbají se stresu a hlavně dostatečně odpočívají.
Facebook

Nejnovější články

biologicky aktivní fosfolipidy a imunita

Biologicky aktivní fosfolipidy: účinná prevence nemoci covid-19 i jiných infekcí

pro koho je vhodná imunoonkologická léčba

Imunologická léčba – jak funguje a pro koho je vhodná

bílé krvinky a léčba rakoviny

Bílé krvinky – co signalizuje jejich počet a proč jsou nezbytné v boji s rakovinou