Role mikrobiomu ve zdraví onkologických pacientů

Ve vašem těle žijí biliony mikroorganismů – bakterie, viry, houby a další mikroskopické formy života, které společně tvoří komplexní ekosystém nazývaný mikrobiom. Většina z nich sídlí ve střevech a dříve byly vnímány především jako pomocníci při trávení. Dnes ale víme, že mikrobiom hraje zásadní roli i v regulaci imunity – a to zejména u lidí s nádorovým onemocněním.

Co je to mikrobiom?

Mikrobiom je souhrn všech mikroorganismů, které žijí v našem těle a na něm. Největší a nejvýznamnější mikrobiální osídlení se nachází ve střevě, kde může žít až 100 bilionů bakterií. Tento mikrobiální „orgán“ ovlivňuje nejen trávení, ale i naši imunitní odpověď, hormonální rovnováhu, náladu a dokonce i reakci na léčbu.

Mikrobiom a nádorová onemocnění: Jak spolu souvisí?

Střevní mikrobiom ovlivňuje schopnost imunitního systému rozpoznat a reagovat na škodlivé buňky. Studie ukazují, že některé bakterie ve střevě mohou stimulovat imunitní buňky tak, aby byly aktivnější a účinnější v likvidaci nádorových struktur. Naopak narušený mikrobiom – tzv. dysbióza – může přispět ke vzniku zánětlivého prostředí, které růst nádorů podporuje.

Podle odborníků může být mikrobiom klíčovým hráčem při rozhodování o účinnosti některých typů léčby, zejména imunoterapie. Tato léčba spoléhá na schopnost imunitního systému rozpoznat a zničit nádorové buňky – ale pokud je mikrobiom narušený, imunitní buňky nemusí reagovat tak, jak mají.

Co na to věda?

Myšlenka, že střevní bakterie mohou ovlivnit šanci pacienta na přežití při nádorovém onemocnění, by ještě před pár lety působila jako sci-fi. Dnes už ale existuje řada seriózních výzkumů, které tuto hypotézu potvrzují. A některé výsledky jsou natolik přesvědčivé, že začínají ovlivňovat i to, jak lékaři přistupují k léčbě.

Jedním z nejcitovanějších výzkumů je studie Matsona a kol. (2018) publikovaná v prestižním časopise Science. Vědci v ní sledovali pacienty s metastatickým melanomem, kteří podstupovali imunoterapii pomocí inhibitorů PD-1 – tedy léků, které pomáhají imunitním buňkám znovu rozpoznat nádor jako cíl. Výsledky ukázaly, že ti pacienti, kteří měli v mikrobiomu vyšší zastoupení některých bakterií (např. Faecalibacterium prausnitzii nebo Clostridiales), reagovali na léčbu výrazně lépe než ti, u kterých převládaly jiné druhy nebo byla celková diverzita mikrobiomu nízká.

Důležité je, že rozdíl nebyl jen statistický, ale i klinicky významný – tedy skutečně ovlivnil přežití pacientů a průběh jejich onemocnění.

Další studie, například Gopalakrishnan et al. (2018, Science), potvrzují, že rozmanitost mikrobiomu – tedy to, kolik různých druhů „hodných“ bakterií ve střevě žije – přímo souvisí s účinností imunoterapie. Pacienti s různorodějším mikrobiomem nejen, že žili déle, ale vykazovali také vyšší míru odpovědi na léčbu, což znamená buď ústup nádoru, nebo stabilizaci nemoci.

Co je ještě zásadnější – výzkumy ukazují, že přenesení mikrobiomu od „respondenta“ (pacienta, který dobře reagoval na léčbu) na „non-respondenta“ může zlepšit výsledky i u něj. Tento princip zvaný fecal microbiota transplantation (FMT) se dnes testuje jako jedna z forem podpůrné terapie u onkologických pacientů.

Také se ukazuje, že špatná skladba mikrobiomu může být jedním z důvodů, proč u některých pacientů imunoterapie selhává. Pokud jsou ve střevě přemnoženy tzv. patobionti (škodlivé bakterie, které normálně žijí v těle, ale za určitých okolností se stanou nebezpečnými), mohou blokovat nebo narušovat komunikaci mezi imunitním systémem a nádorem.

Mikrobiom a chemoterapie: Dvousečná zbraň

Onkologická léčba, jako je chemoterapie nebo radioterapie, sice cílí na nádor, ale často zároveň narušuje přirozené bakteriální prostředí ve střevech. To může vést k oslabení imunity, trávicím potížím, zánětům a horší toleranci léčby. Mikrobiální rovnováha přitom ovlivňuje nejen vedlejší účinky léčby, ale také její celkovou účinnost.

Právě proto se začíná mluvit o mikrobiom-targetované podpoře – tedy doplňkové terapii, která mikrobiom chrání nebo obnovuje, například pomocí probiotik, prebiotik nebo změnou stravy.

Může mikrobiom ovlivnit přežití? Věda říká: ano – a víc, než si myslíme

Ano. Podle výzkumů pacienti s bohatým a různorodým mikrobiomem častěji reagují pozitivně na imunoterapii. Mikrobiom tak skutečně může výrazně ovlivnit šanci pacienta na přežití. Nejde jen o teorii – ale o vědecky ověřené souvislosti mezi složením střevní mikroflóry, silou imunitní odpovědi a účinností moderní léčby. Pro onkologické pacienty tak začíná mikrobiom představovat nejen podpůrný nástroj, ale možná i zásadní „rozdíl“ v boji o život.

Co můžeme pro svůj mikrobiom udělat?

Na mikrobiom působí celá řada faktorů – strava, stres, pohyb, léky, ale i samotné nádorové onemocnění. Mezi klíčové kroky, jak ho podpořit, patří:

Strava bohatá na vlákninu – podporuje růst prospěšných bakterií.
Fermentované potraviny – jako kefír, kysané zelí nebo kimchi.
Omezení zbytečného užívání antibiotik – která ničí i „dobré“ bakterie.
Zvládání stresu – ten má na mikrobiom negativní dopad.
Doplňky stravy – některé mohou, díky svým účinným složkám a schopností aktivovat obrannou činnost NK buněk – tedy přirozených „zabijáků“, které likvidují abnormální buňky pozitivně, ovlivnit nejen imunitu, ale i mikrobiální rovnováhu.

Zdroje:

Gopalakrishnan, V. et al. (2018). Gut microbiome modulates response to anti–PD-1 immunotherapy in melanoma patients. Science, 359(6371), 97–103. https://doi.org/10.1126/science.aan4236
Matson, V. et al. (2018). The commensal microbiome is associated with anti–PD-1 efficacy in metastatic melanoma patients. Science, 359(6371), 104–108. https://doi.org/10.1126/science.aao3290
Routy, B. et al. (2018). Gut microbiome influences efficacy of PD-1–based immunotherapy against epithelial tumors. Science, 359(6371), 91–97. https://doi.org/10.1126/science.aan3706
National Cancer Institute (NCI). Immune System and Microbiome. Cancer.gov. Dostupné z: https://www.cancer.gov/research/areas/public-health/immune-system-microbiome