Letošní Nobelova cena za fyziologii a lékařství připomíná, že zdraví není otázkou síly, ale rovnováhy. Ocenění vědci Mary E. Brunkowová, Fred Ramsdell a Šimon Sakaguči popsali roli regulačních T-lymfocytů – buněk, které v těle fungují jako „mírotvorci“ a chrání ho před útoky vlastního imunitního systému, v mechanismu imunitní reakce. Jejich úkolem je tlumit přehnané imunitní reakce a udržovat vnitřní rovnováhu, tedy stav, který je pro zdraví člověka klíčový.
Objev, který mění pohled na imunitu
Výzkum oceněných vědců ukázal, že přehnaně aktivní imunita může být stejně nebezpečná jako ta příliš slabá. Autoimunitní onemocnění, od cukrovky 1. typu po roztroušenou sklerózu, vznikají právě tehdy, když imunita ztratí schopnost rozlišit mezi tím, co má zničit, a co naopak chránit.
Regulační T-buňky (Treg) hrají v našem těle roli jakýchsi interních diplomatů. Tlumí zánětlivé reakce, brání autoimunitě a pomáhají udržovat křehkou rovnováhu ve tkáních. Bez nich by naše imunita mohla přejít do destruktivního režimu, v němž ničí vlastní buňky.
Tento poznatek je zásadní nejen pro pochopení autoimunitních procesů, ale i pro výzkum léčby rakoviny. Nádory totiž dokážou regulační buňky zneužít ve svůj prospěch – vytvoří si kolem sebe ochranný štít, který brání imunitním buňkám v útoku.
Vědci dnes zkoumají, jak regulační mechanismy ovlivnit. Buď je posílit (například při autoimunitních onemocněních nebo po transplantacích), nebo naopak dočasně potlačit (například u nádorových onemocnění), aby se imunitní systém mohl efektivně postavit nemocným buňkám.
Historické kořeny v české vědě
Překvapivě má objev oceněný Nobelovou cenou i české kořeny. Už v 50. letech imunolog Milan Hašek experimentálně popsal jev, který dnes nazýváme imunologickou tolerancí. Jeho pokusy s propojenými kuřecími zárodky vedly k objevu, že tělo se může naučit cizí buňky „tolerovat“ a neútočit na ně.
Tento přelomový objev byl později potvrzen britským vědcem Peterem Medawarem, který za něj v roce 1960 obdržel Nobelovu cenu. Hašek sice ocenění nezískal, ale jeho práce zůstává důležitým základem světové imunologie a je zmiňována i v podkladech k letošnímu udělení Nobelovy ceny.
Rovnováha, ne síla: nový pohled na podporu imunity
V dnešní době se pozornost stále více obrací k podpoře rovnováhy imunitního systému namísto jeho prostého „posilování“. Imunita totiž nefunguje jako sval, který je potřeba stále trénovat a zvyšovat jeho výkon. Naopak, přehnané imunitní reakce mohou vést ke zhoršení zdravotního stavu, chronickým zánětům nebo dokonce ke vzniku onkologických onemocnění.
Právě proto se ve výzkumu i medicíně hledají způsoby, jak přirozenou imunitní rovnováhu podporovat. Jedním z přístupů je podpora správné komunikace mezi buňkami a obnova buněčných struktur, na nichž imunitní reakce závisí. Bioaktivní fosfolipidy (BAF), které tvoří součást některých doplňků stravy a jsou dnes zkoumány právě pro svou roli v obnově buněčných membrán a správné komunikaci mezi buňkami. Tím mohou přispívat k přirozeným procesům, které pomáhají tělu udržet rovnováhu, a tedy i zdraví.
Souvislost s českým výzkumem
Jedním z těchto směrů je i dlouhodobý výzkum bioaktivních fosfolipidů v rámci české vědy. Zkušenosti ukazují, že v prostředí narušené imunity, například při nádorovém bujení nebo po toxické léčbě, může být vhodnější tělo podpořit v návratu do rovnováhy, než do něj násilně zasahovat.
Věda a návrat k přirozenosti
Letošní udělení Nobelovy ceny nese důležitý vzkaz: skutečné zdraví nespočívá v maximálním výkonu imunitního systému, ale v jeho schopnosti rozlišovat, reagovat přiměřeně a obnovovat rovnováhu.
Je to přístup, který ctí i etiku vědy: nenutit tělo k extrémům, ale podpořit jeho přirozené schopnosti uzdravovat se.
Autor: MSc. Ivona Harčarová
