Poslouchejte koledy: „… rozjímejte … “
Než si dovolíte propadnout do splínů a „deprese“, je třeba si uvědomit, že vánoční tradice jsou zejména o blízkosti s těmi, které máme rádi. Pokud u toho chroupeme cukroví, popíjíme punč nebo sledujeme po sté tu stejnou pohádku v televizi je v konečném důsledku jedno. Důležitý je pocit sounáležitosti, zastavení se a vzájemnost. Dárky jsou spíše bonusem navíc než povinností a standardem (jak se nám moderní společnost snaží namluvit). Vánoce jsou čas vyprávění, rekapitulace a poučení se z dosavadní cesty. To, že je venku tma nám usnadňuje být spolu uvnitř.
Tradice v novém kabátě
Zejména onkologicky nemocné ženy někdy těžce nesou, že letos nenapečou své skvělé cukroví a nebude naklizeno a vyzdobeno. Zkuste najít jiné řešení. Zapojte děti, příbuzné, kamarády. Ano, Vánoce jsou o blízkosti a může vypadat takto! Budete překvapeni, jak nová řešení mohou být sladká. Třeba se z nich stane vánoční tradice i v momentě, až se uzdravíte. A pokud na cukroví, kapra ani veselí kvůli léčbě nemáte chuť ani energii, nenuťte se do ničeho jen proto, že je to „zvykem“.
Dárky ryze praktické?
Velkou otázkou jsou dárky. Jejich obstarání se zjednodušilo s příchodem internetu a e-shopů, otázkou však zůstává, kolik tomu věnovat času. Rakovina není „omluvenkou“ od života, pouze život výrazně změní. A tak bychom měli přistoupit i k dárkům. Věnujte energii jejich výběru (pokud máte tu touhu), vždyť někomu udělat radost je skutečně povznášející pocit, avšak nevyčerpejte se. Vaší prioritou je léčba. Vánoce lze udělat i třeba v květnu. Pokud naopak někdo chce obdarovat vás, klidně si nechte dát praktické dary (nutridrinky, doplňky stravy podporující vaši léčbu, hygienické či jiné pomůcky). A nebo se nechte překvapit. Alespoň uvidíte, že ne vše lze předem vymyslet.
Vánoční nálada i z nemocničního lůžka
Ano, dětem se oči rozzáří, pokud uvidí v obýváku vánoční stromek s kopou dárků. Ještě víc je ale potěší, pokud tam uvidí svého rodiče. Oni si křehkost života uvědomují více, než si myslíme. Jestliže vaše zdravotní situace bude vyžadovat pobyt v nemocnici, i zde lze být se svými blízkými v kontaktu. Nejen o Vánocích se tak soustřeďte zejména na svou cestu k uzdravení.
Životní příběh každého člověka je individuální, proto nemá smysl je vzájemně porovnávat či zařazovat do určitých stereotypů. Dovolte si žít po svém (i o Vánocích), dopřejte si být s těmi, které máte rádi. A Štědrý den? Ten si klidně udělejte jindy než zrovna 24. 12., jak je zvykem v České republice. Vždyť i v okolních zemích se Ježíšek často slaví jindy. A co víc jsou miliardy lidí, které Vánoce neslaví vůbec a žijí plnohodnotný život. Není třeba rezignovat na tradice, jen dobré přizpůsobit je aktuální situaci.