Imunitní systém v hlavní roli
Imunitní systém se skládá z mnoha složek. Jednou z nich jsou tzv. cytotoxické T-lymfocyty (podskupina bílých krvinek), kterým se lidově říká T-buňky. Právě tyto buňky mají za úkol vyhledávat a ničit viry a bakteriemi poškozené buňky těla. Umí dosáhnout i na buňky nádorové. Velmi nadějný se v tomto směru jeví výzkum týmu doktora Carla Juneho z Pensylvánské univerzity či profesora Anastasia Karadimitrise z londýnské Královské univerzity. Ti se snaží upravit T-buňky tak, aby aktivně vyhledaly a zničily nebezpečné rakovinné buňky.
Naprogramované CAR-T-buňky vyléčily 60 % myší
Výsledkem jejich práce jsou tzv. CAR-T-Buňky, které jsou přesně naprogramovány, jak se mají chovat. Tento směr léčby je však velmi finančně náročný (přibližně 300 000 liber na pacienta), neboť tyto CAR-T-buňky se musí přizpůsobit genomu (skladbě genů) konkrétního pacienta. Pokusy na myších nicméně prokázaly, že 60 % se jich podařilo kompletně vyléčit a u 90 % byl zničena většina rakovinných buněk, což vedlo ke zlepšení kvality života i jeho prodloužení.
Dvě Nobelovy ceny pro imunoonkologii
V roce 2018 získaly Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství hned dva výzkumy zabývající se imunoonkologickou léčbou. Američan James P. Allison objevil, že rakovinné buňky jsou schopny vypnout určité funkce imunitního systému a ten je pak není schopen regulovat. Jeho tým zvládl tuto blokádu zrušit a T-buňky byly schopny nádor najít a zničit. Japonec Tasuku Hondžó z Univerzity v Kjótu se zaměřil na kontrolní bod imunitního systému (PD-1), který rakovina umí „obejít“ a tělu se prezentuje jako buňka zdravá. Vědecký tým tento maskovací manévr rakoviny odstranil, čímž umožnil imunitnímu systému na nádorové buňky zaútočit.
České snahy v imunoonkologii
O své štěstí se v současné době snaží hned dvě společnosti s českými kořeny. Jednou je biochemická společnost Sotio, jejíž nejpokročilejším projektem je vlastní platforma aktivní buněčné imunoterapie (ACI) na bázi dendritických buněk zaměřená na léčbu onkologických onemocnění. Zároveň se účastní mnoha partnerských projektů, které se imunookologickým přístupem též zabývají. Tato společnost je součástí skupiny PPF.
NK buňky podpořené bioaktivními fosfolipidy pod mikroskopem českého vědce
Dalším skvělým projektem je start-up společnost Machavert, která se zaměřila na pozitivní účinek fosfolipidů na organismus člověka. Fosfolipidy se přirozeně vyskytují v obalech buněk. Účinků biologicky aktivních fosfolipidů BAFⓇ využívá i český doplněk stravy Ovosan, který se dlouhodobě používá jako podpůrná terapie u onkologických pacientů (zmírňuje vedlejší účinky léčby, podporuje imunitní systém a regeneruje poškozené buňky). Výzkum týmu vědce Jakuba Staszak-Jirkovského v této směsi odhalil jeden konkrétní fosfolipid, který dokáže aktivovat NK buňky imunitního systému.
Fosfolipidová mina pro nádorové buňky
Zároveň byl vědecký tým schopen z tohoto fosfolipidu (a dalších podpůrných částí) vytvořit mikročástici (lipozom), který umí aktivně nalézt nádorovou buňku v těle. Přestože je lipozom pro nádorovou buňku toxický, je pro ni zároveň „lákavý“ a tak jej pozře. To se jí posléze stane osudným. Na základě svých zkoumání, vyvinuli vědci okolo Jakuba Staszak-Jirkovského hned několik kandidátů na léky proti rakovině, které jsou nyní v přípravě na klinické testy. Výzkum se zaměřuje na typy rakoviny, které jsou v současné době těžko léčitelné a nebo léčba vůbec neexistuje (zejména rakoviny způsobené mutací KRAS).
Zdroj:
Prima Zoom Magazín (www.zoommagazin.iprima.cz/prulomove-objevy): Pokroky v léčbě rakoviny: strašák nemá budoucnost, ze dne 7.3.2019
The Guardian (www.theguardian.com), A cure for cancer: how to kill a killer, Charles Grabeber, 4. 11. 2018.
DVTV: www.video.aktualne.cz/dvtv: Chystá revoluci v léčbě rakoviny.: Máme několik léků, ale potřebujeme miliony