Rakovina prostaty je jedním z nejčastějších typů rakoviny. Pokud je rozpoznána včas, pacient má velkou šanci na uzdravení. Vysvětlíme vám, jak ji odhalit a také vám prozradíme, co se bude dít, když se diagnóza potvrdí.
Rakovina prostaty je jedním z nejčastějších typů rakoviny. Pokud je rozpoznána včas, pacient má velkou šanci na uzdravení. Vysvětlíme vám, jak ji odhalit a také vám prozradíme, co se bude dít, když se diagnóza potvrdí.
Prostata neboli předstojná žláza je pohlavní žláza o velikosti přibližně vlašského ořechu a je umístěna pod močovým měchýřem, kde obepíná močovou trubici. Její sekret je součástí ejakulátu, zvyšuje životaschopnost spermií a jejich schopnost oplodnění. Jedním z faktorů vzniku nádoru v této oblasti je kolísavá hladina mužského pohlavního hormonu testosteronu. Jeho hladina začíná klesat již od 30. roku věku. Spolu s věkem tak roste i riziko vzniku onkologického onemocnění.
Dobrou zprávou je, že mnohé nádory v oblasti prostaty rostou pomalu, často se také nešíří nikam jinam po těle a mají velkou šanci na úplné vyléčení nebo dokonce žádnou speciální léčbu nepotřebují. U některých lidí se však objevují v těchto místech i velmi agresivní karcinomy, jejichž postup je závratně rychlý. Jakmile se u vás tedy objevují některé z těchto příznaků, neváhejte s návštěvou lékaře:
Naopak špatnou zprávou je, že rakovina prostaty ve svých počátečních stádiích nemusí mít vůbec žádné symptomy. A tak, stejně jako chodíme na preventivní prohlídky například k zubaři, měli bychom pravidelně navštěvovat i urologa. Právě ten totiž může včas odhalit buněčné změny na prostatě, a zahájit tak včasnou léčbu.
Mezi rizikové faktory vzniku rakoviny prostaty patří:
Základní vyšetření prostaty probíhá přes konečník pohmatem. Dále se odebere vzorek krve, ze kterého se zjišťuje hladina prostatického specifického antigenu (PSA). Pakliže jsou jeho hodnoty vyšší, přistupuje se k dalším vyšetřením, jako je magnetická rezonance, ultrazvuk a také biopsie.
Pokud se nádor prostaty potvrdí, lékař zvolí vhodnou léčbu, při níž zohlední faktory, jako je věk pacient, celkový zdravotní stav, stádium nádoru, tedy zda je lokalizovaný nebo už metastázoval, také stupeň jeho agresivity a krom toho zváží i zda nad léčbou nepřevažují její nežádoucí účinky.
U neagresivních forem buněčných změn na prostatě nemusí dojít k okamžité léčbě a dokonce ani nemusí dojít k léčbě vůbec nikdy, jen je třeba prostatu pravidelně sledovat, aby bylo možné včas odhalit případnou progresi.
V případě zhoubných a agresivních nádorů lékař zpravidla přistoupí k chirurgickému zákroku, kterému se říká prostatektomie. Obvykle se jedná o rutinní laparoskopický zákrok a dojde při něm k odstranění prostaty včetně semenných váčků. Mezi možné komplikace prostatektomie patří dočasná ztráta erekce, která může trvat i několik měsíců, a to z důvodu poranění nervů, dále pak samovolný únik moči a impotence.
Lokální ozařování se provádí z vnějšku, kdy pacient leží na stole, stroj se pohybuje okolo něj a své radiační nebo protonové paprsky směřuje na prostatu.
Takzvané ablativní terapie ničí zhoubnou tkáň chladem nebo naopak teplem. Ke zmrazení tkáně dochází pomocí studeného plynu a pacient musí tuto terapii podstupovat opakovaně. Vaporizace probíhá pomocí ultrazvuku nebo laseru, při němž paprsek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu odumření.
Při této terapii přestane organismus produkovat testosteron. Tento hormon totiž pomáhá zhoubným buňkám v jejich růstu. Může tak dojít ke zpomalení progrese nádoru nebo k jeho úplnému zastavení.
Chemoterapie zastaví agresivní rozvoj nádoru.
Imunoléčba využívá k boji proti rakovině imunitní systém pacienta.
Cíleně podávané různé druhy léků mají za cíl blokovat nebo zastavit rozvoj specifických změn, ke kterým dochází v karcinogenních buňkách.
Důležitým krokem pro úspěšnou léčbu rakoviny prostaty je důvěra ve vašeho lékaře a jeho rozhodnutí. To, že neprovedl některý z uvedených testů nebo že zvolil jinou léčbu, než jste si představovali, totiž nutně nemusí znamenat, že tuto možnost nezvážil. Pokud o svém onkologovi pochybujete, není nic jednoduššího, než svůj stav zkonzultovat s jiným odborníkem.
Spolu s diagnózou rakoviny přichází mnoho nepříjemných emocí, jako je úzkost, hněv, vévodí jim ovšem strach. Mohou se přidat i vážnější psychické potíže, jako jsou deprese nebo potíže se spánkem.
Na tyto úzkosti obvykle dobře funguje, když si o svém stavu zjistíme maximum informací a také, když najdeme ve svém okolí člověka, se kterým o svém stavu budeme moci otevřeně hovořit. Může to být někdo blízký, terapeut nebo také člověk, který je v podobném stavu jako my nebo rakovinu v minulosti prodělal. Ať to bude kdokoli, neměli bychom se mu bát přiznat všechny své pocity. Vyrovnaná psychika je totiž důležitým krokem k úspěšné léčbě.
Krom těchto pocitů se nejspíš dostaví i obava o sexuální život. Nepřestávejte s ním, ani pokud vás dočasně trápí erektilní dysfunkce. Raději si osvojte jiné praktiky, jako je mazlení nebo se spolehněte na některé sexuální pomůcky. Pokud si se svou partnerkou či partnerem o svém stavu otevřeně promluvíte, jistě dočasné změny pochopí a možná je naopak přivítá jako příjemné zpestření.
Další věcí, které byste se kvůli rakovině prostaty neměli vzdát, jsou vaše koníčky. Naopak byste se jim teď měli věnovat častěji, aby se vaše mysl rozptýlila. A pokud jste žádné dosud neprovozovali, je vhodný čas s nimi začít. Mnoha lidem pomáhá třeba pohybová terapie, meditace, arteterapie nebo jóga.
Jestliže máte to štěstí, že se u vás rakovina prostaty nepotvrdila. Osvojte si několik jednoduchých zásad, jak této vážné nemoci předcházet.
Vznik rakoviny vždy závisí na více faktorech, které společně vytvářejí prostředí, jež umožní buňkám nekontrolované bujení. Základními preventivními kroky, a to nejen u rakoviny prostaty, je péče o imunitní systém, kvalitní jídelníček, dostatek spánku umožňující regeneraci buněk, pravidelná očista organismu a dostatek pohybu, ideálně na čerstvém vzduchu.
Nutné je také dbát o psychickou pohodu, neboť emoce mají mimo jiné vliv i na enzymatické procesy v našem těle a tyto procesy zase ovlivňují případný růst nádorových buněk. Dlouhodobý stres, spěch a nepohoda mohou být faktory, které vznik nemoci výrazně podporují.